Syn.: Artanthe hexagyna Miq., Betela mastica Raf., Chavica auriculata Miq., Chavica betle (L.) Miq., Chavica chuvya Miq., Chavica densa Miq., Chavica siriboa Miq., Cubeba seriboa Miq., Piper anisodorum Náves ex Fern.-Vill., Piper betel Blanco, orth. var., Piper bidentatum Stokes, Piper chawya Buch.-Ham., Piper chuvya Miq., Piper rubroglandulosum Chaveer. et Mokkamul, Piper saururus Burm., Piper siriboa L., Piperi betlum (L.) St.-Lag.
Čeleď: Piperaceae Giseke – pepřovníkovité
Rozšíření: Rostlina nejasného původu, snad pochází Malajsie; dnes se pěstuje od Srí Lanky a Indie po Indonésii a Filipíny, jakož i v jižní Číně, východní Africe a na Madagaskaru.
Ekologie: Roste v prostředí nížinného tropického lesa; vyžaduje průměrné roční teploty 22–27 °C a vysokou vzdušnou vlhkost, zastíněná místa nevystavená účinkům průvanu, neutrální, propustné půdy s dostatkem humusu. Velmi často se pěstuje v palmériích s kokosovníkem (Cocos nucifera) a arekou (Areca catechu).
Popis: Dvoudomá, částečně dřevnatějící, opíravá nebo ovíjivá liána 5–20 m dlouhá; stonek mívá 2,5–5 mm v průměru. Listy jsou střídavé, řapíkaté; řapík je 2–5 cm dlouhý, jemně chlupatý; čepel listů je široce vejčitá až vejčitá, 7–15 cm dlouhá a 5–11 cm široká, až kožovitá, na rubu žláznatá a na žilkách jemně pýřitá, na líci lysá, se 7 žilkami a zřetelnou žilnatinou 2. řádu, na bázi srdčitá, na vrcholu zašpičatělá. Husté klasy vyrůstají naproti listů, jsou převislé, 3,5–5 cm dlouhé, listeny jsou okrouhlé až obsrdčité, květy jsou nahé, samčí nesou 2 tyčinky, samičí mají semeník zčásti vrostlý do vřetene, s 5–6(–8) čnělkami. Peckovice spolu poněkud splývají, jsou červenavé; vytvářejí se zřídka.
Využití: Rostlina obsahuje směs palčivě chutnajících alkaloidů (odlišných od příbuzného Piper nigrum); v tradičním lidovém léčitelství je oblíbena pro antiseptické a antibiotické účinky, pomáhá při onemocněních žaludečních i horních cest dýchacích, také jako stimulant. Ovšem hlavním důvodem pěstování jsou listy, do nichž se balí – spolu s vápnem – semeno betelové palmy (Areca catechu). Tento smotek se žvýká jako povzbudivý až omamný prostředek: jde o čtvrtou nejčastěji užívanou drogu na světě, užívanou několika desítkami milionů lidí, zejména v jihovýchodní Asii a ve východní Africe. Za psychotropními účinky stojí především alkaloidy z betelové palmy, pepř funguje spíše na úpravu chuti.
Fotografovala Alena Vydrová, ve dnech 22. a 26. 1. 2019 (Indie, Kérala, Munnar a Kumily).