PISONIA GRANDIS R. Br. – přítulnice

Česká jména: přítulnice (Presl 1846)
Čeleď: Nyctaginaceae Juss. – nocenkovité

Pisonia grandis

Rozšíření: Areál druhu je dosti rozsáhlý, zabírá pobřežní oblasti tropické části Indického a Tichého oceánu od Madagaskaru přes Seychely, Maledivy, Indii a Srí Lanku, dále v Malajsii, v Indonésii, na Filipínách a v nejjižnější Číně a na Tchaj-wanu, dále v severní Austrálii a v Oceánii (ještě na Havajských ostrovech a na Tahiti). Na Seychelách se nehojně vyskytuje např. na ostrově Silhouette a na menších ostrůvcích.

Pisonia grandis

Ekologie: Roste v lesních porostech lemujících mořské břehy. Typickým stanovištěm jsou lehké, písčité půdy, dobře snáší i zasolení a slaný sprej, plody dobře plavou. V horkém a stálém klimatu s minimálním kolísáním teploty i vlhkosti.

Pisonia grandis

Popis: Strom až 10(–15) m vysoký. Listy jsou vstřícné, vejčité až eliptické, 10–25 cm dlouhé a 8–15 cm široké, celokrajné, na vrcholu špičaté až zašpičatělé, měkké, často poněkud zprohýbané, svěže zelené, na spodní straně krátce chlupaté. Květenství je vrcholičnatá lata, květy mají na bázi krátce srostlé, světle žlutozelené okvětní lístky, tyčinek je 6–10. Plody jsou asi 1 cm dlouhé válcovité nažky vyrůstající na karpoforu, na povrchu s 5 nevysokými žebry, pokrytými krátkými ostny, které obsahují lepivou tekutinu.

Pisonia grandis
Pisonia grandis
Pisonia grandis

Poznámka: Tyto stromy velmi často využívají ptáci k hnízdění (na ostrově Cousin to byl především druh Gygis alba). Ptáci jsou také významným transportním médiem, protože plody jsou dobře přizpůsobené na přenos na povrchu jejich těl – dokáží se zabodnout do peří i přilnout pomocí lepkavého výměšku. Byly dokonce zaznamenány případy, kdy enormní množství nalepených plodů umořilo ptačí mláďata.

Pisonia grandis

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 10. 2. 2011 (Seychely, ostrov Cousin).