Syn.: Lentiscus vulgaris Fourr., Terebinthus lentiscus (L.) Moench
Česká jména: lentyškus (Hájek 1562), lentiškus, mastyx (Zalužanský 1592), lentyškus aneb mastyxový strom (Huber 1596), mastyxový strom (Veleslavín 1598), řečík tryšla (Presl 1846), pistácie lentišek, řečík lentišek (Mareček 1999)
Čeleď: Anacardiaceae Lindl. – ledvinovníkovité
Rozšíření: Středozemí a Kanárské ostrovy, v některých oblastech světa pěstován, místy zdomácnělý (např. Mexiko).
Ekologie: Roste v macchii a světlých lesích, až do nadmořské výšky okolo 1000 m. Kvete od března do května.
Popis: Stálezelený keř až malý strom, dvoudomý, 1–2 m vysoký, habitus polokulovitý, bohatě větvený. Listy jsou střídavé, sudozpeřené, lístky ve 4–6 párech na křídlatém vřetenu, podlouhlé až kopinaté, kožovité, lesklé, až 4 cm dlouhé. Květy vyrůstají v klasech v úžlabí listů, jsou bezobalné, samčí s 5 tyčinkami a červenými prašníky, samičí žlutozelené s 1 pestíkem a 3 bliznami. Plodem je drobná peckovice.
Využití: Pryskyřice této dřeviny – tzv. mastix – se používá v kulinářství, kosmetice i medicíně. Žvýká se pro osvěžení dechu, přidává se do cukrovinek, zmrzliny, zubních past a parfémů, vyrábějí se z něj dokonce i laky a tmely. Sloužil také jako vykuřovadlo. Známý je především mastix z Libanonu a řeckého ostrova Chios. Destiláty z plodů jsou oblíbené na Balkánském poloostrově (mastika).
Poznámka: Známé „pistáciové oříšky“ rostou na druhu Pistacia vera, který pochází ze suchých oblastí Blízkého východu a Střední Asie.
Fotografovali Ladislav Kovář, dne 19. 4. 2008 (Itálie, Apulie, poloostrov Gargano, Mattinata); Jindřiška Vančurová, dne 10. 4. 2025 (Španělsko, Baleárské ostrovy, Mallorca, Parc Natural de la Península de Llevant).