Česká jména: hrušeň Bretschneiderova (Mareček 1999)
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Rozšíření: Východoasijský druh hrušně, vyskytuje se v centrální části východní Číny, původní areál se táhne od provincie Kan-su na západě až po Che-pej a Šan-tung na východě. Pěstuje se po celé severní Číně v mnoha kultivarech, snad nejznámějším z nich je kultivar Pyrus bretschneideri ‘Dangshansuli’ (‘Suli’), který se v Číně pěstuje po více než 500 let.
Ekologie: Roste na křovinatých svazích, v nadmořských výškách zhruba od 100 až do 2000 m. Kvete v dubnu.
Popis: Strom dosahující výšky 5–8 m, s letorosty nachově hnědými, nejprve chlupatými, později olysalými, pokrytými lenticelami. Řapíky jsou 2,5–7 cm dlouhé, nejprve plstnaté, záhy olysalé, čepel je eliptická až vejčitá, 5–11 cm dlouhá a 3,5–6 cm široká, na bázi klínovitá, po okraji ostnitě pilovitá, na vrcholu zašpičatělá, po obou stranách nejprve chlupatá, záhy olysalá. Hroznovité květenství je 7–10květé; listeny jsou opadavé, čárkovité, až 1,5 cm dlouhé, celokrajné, zašpičatělé; květy dosahují průměru 2–3,5 cm, kališní lístky jsou trojúhelníkovité, 3,5–5 mm dlouhé, po okraji žláznatě zubaté, na vrcholu zašpičatělé, korunní lístky jsou vejčité, 1,2–1,4 cm dlouhé, bílé, na bázi nehetnaté, na vrcholu zaokrouhlené; tyčinek je 20, čnělek 5. Plody jsou skoro kulovité nebo vejcovité, nažloutlé, pokryté skvrnkami, až 3 cm dlouhé, u kultivarů samozřejmě větší.
Poznámka: K produkci jedlých plodů se využívá vlastně jen pět druhů hrušní a od nich odvozených kultivarů: jednak je to i po Evropě dávno rozšířená hrušeň obecná (Pyrus communis), jednak jsou to ryze východoasijské hrušně Pyrus bretschneideri, Pyrus pyrifolia, Pyrus ussuriensis a Pyrus sinkiangensis. Všem východoasijským plodům hrušní se v Evropě obvykle říkává notně glajchšaltovaně „nashi“ – ve skutečnosti se může jednat o plody škály kultivarů hned čtyř samostatných druhů hrušní.
Fotografováno ve dnech 6. 10. 2018 a 7. 4. 2019 (Česko, Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).