Syn.: Pyrus argyrophylla Diap.
Česká jména: hrušeň vrbolistá (Mareček 1999)
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Pyrus salicifolia
Rozšíření: Druh Kavkazu, vyskytuje se v Předkavkazsku i Zakavkazsku, svým areálem zasahuje až do Turecka.
Ekologie: Roste na kamenitých lesnatých a křovinatých svazích, v lesních lemech i ve stepi, v nadmořských výškách od 300 až do 1800 m. Kvete v dubnu.
Popis: Opadavý strom dosahující výšky 8–10 m, s korunou širokou, větvemi s kolci a letorosty pavučinatě chlupatými. Listy jsou krátce řapíkaté, tvarově variabilní, obvykle úzce kopinaté, 6–9 cm dlouhé a 0,5–1 cm široké, někdy i kopinaté, 3–6 cm dlouhé a 1–2 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné nebo i zubaté, na vrcholu špičaté, šedobíle chlupaté, někdy olysalé. Květenstvím je chocholík; kališní lístky jsou úzce kopinaté, chlupaté, korunní lístky jsou vejčité, 10–13 mm dlouhé a 5–7 mm široké, nehetnaté, bílé. Plodem je kulovitá až hruškovitá malvice na krátké stopce, 15–20 mm dlouhá a 12–18 mm široká, jemně chlupatá, v době zralosti olysalá, sladká.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (1998) řadí tuto hrušeň k druhům potenciálně ohroženým (NT).
Využití: Bývá pěstována především jako okrasná dřevina (zvláště v kultivaru Pyrus salicifolia ʻPendulaʼ), v aridních oblastech však měla značný význam i při vzniku nových odrůd kulturních hrušní. Používala se také jako podnož pro roubování.
Pyrus salicifolia
Pyrus salicifolia
Pyrus salicifolia
Pyrus salicifolia
Pyrus salicifolia
Fotografováno dne 6. 10. 2018 (Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).