PYRUS SPINOSA Forssk. – hrušeň / hruška

Syn.: Crataegus amygdaliformis (Vill.) Chalon, Pyrus amygdaliformis Vill., Pyrus amygdaloides Link, Pyrus angustifolia Decne., Pyrus cuneifolia Guss., Pyrus nivalis Lindl., nom. illeg., Pyrus oblongifolia Spach, Pyrus parviflora Desf., Pyrus pyrainus Raf., Pyrus communis subsp. amygdaliformis (Vill.) Braun-Blanq.
Čeleď: Rosaceae – růžovité

Pyrus spinosa

Rozšíření: Roste ve Středozemí, především v jeho východní části. Nejdále na západ dosahuje do Katalánska, vyskytuje se ve Francii, Itálii (včetně ostrovů), na Maltě, v Chorvatsku, Černé Hoře, Albánii a Řecku (i zde také na ostrovech), proniká i do Kosova, Makedonie a Bulharska. Mimo Evropu roste ještě v turecké Anatolii.

Ekologie: Stanovištěm jsou světlé opadavé lesíky, ale i macchie, často provází vápnité podklady.

Pyrus spinosa

Popis: Opadavý keř nebo nízký stromek, dorůstá výšky 3–4(–6) m; větve jsou křivolaké, s kolci, letorosty jsou chlupaté, pupeny jsou vejcovité, 3–6 mm dlouhé, s 6–9 šupinami. Listy jsou střídavé, řapíkaté; čepel je kopinatá, 1–3 cm dlouhá a 0,5–2 cm široká, v mládí vločkovitě plstnatá, později olysávající, na bázi klínovitá, celokrajná nebo drobně pilovitá, špičatá; řapík je 1,3–4 cm dlouhý; palisty jsou lysé. Květenství je okolík, květní stopky jsou za květu pýřité; kališní lístky jsou 2,7–6,2 mm dlouhé, plstnaté; korunní lístky jsou 7,7–14,6 mm dlouhé, bílé; tyčinek je 20–30; češule je 3–4 mm dlouhá, čnělek je 5. Plodem je kulovitá až hruškovitá, poněkud plstnatá malvice 1–1,5 cm dlouhá, tuhá a trpká.

Pyrus spinosa
Pyrus spinosa
Pyrus spinosa

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 19. a 21. 9. 2014 (Itálie, Apulie, Porto Selvaggio a Gravina di Puglia, NP Alta Murgia).