Přírodní rezervace V Bahnách patří mezi naše déle chráněná území, vyhlášena byla v roce 1952. Leží na horní část potoka Kačáku (v mapách často Loděnice) u obce Třtice nedaleko Nového Strašecí (okres Rakovník). Před mnoha staletími zdejšími podmáčenými oblastmi vedla „Trstenická stezka“ a podle rákosu (tedy „třtí“) je údajně pojmenována právě obec Třtice.
Čechy
Halštrovská vrchovina, Lužní potok – národní přírodní památka
Národní přírodní památka Lužní potok se nachází v nejzápadnější části ČR, nedaleko od města Hranice (okres Cheb). Byla vyhlášena v roce 1989 k ochraně kriticky ohroženého sladkovodního mlže perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Tato škeble se vyznačuje dlouhým, složitým a snadno porušitelným vývojem od vajíčka k dospělci a jen zlomek vajíček se dočká naplnění. V dnešní přehnojené, zašpiněné a bezostyšně vysávané krajině pro ni není místo a přes usilovnou snahu ochranářů na obou stranách hranic stále nemáme vyhráno. Lužní potok totiž na části svého toku je potokem hraničním a záchranný program perlorodky je rozpracován spolu se sousedním Německem. Dalším zdejším významným obyvatelem je mihule potoční (Lampetra planeri).
Halštrovská vrchovina, Nový rybník u Studánky
Obec Studánka (místní část města Hranice) se nalézá v Ašském výběžku nedaleko německého Bad Elsteru a je pomístně známá jako rekreační oblast. Milovníci přírody si přijdou na své nejen v nedalekých chráněných územích, ale i přímo ve Studánce, kde litorál Nového rybníka ukrývá např. fytogeograficky významný rdest rdesnolistý (Potamogeton polygonifolius). Jinak rybník s plochou 4,3 ha slouží ke koupání a okolní lesy ke sběru hub.
Halštrovská vrchovina, Rotava – přírodní památka
Poněkud ošuntělé průmyslové městečko Rotava, ležící v Krušných horách na stejnojmenné říčce, najdeme nedaleko Kraslic na Sokolovsku. Jediné zdejší pamětihodnosti jsou svázány s okolní přírodou a jsou propojeny naučnou stezkou. Vedle téměř neznámých sluňáků a málo známé Skalky (postaru Felsl) je zdejším daleko nejznámějším výtvorem přírody útvar zvaný Rotavské varhany, jež je chráněn od roku 1953 jako přírodní památka Rotava o nepatrné výměře ani ne půl hektaru.
Hradecké Polabí, Na Plachtě – přírodní památka
Na jihovýchodním okraji Hradce Králové se nachází poměrně rozsáhlé chráněné území, které je tvořeno třemi na sebe navazujícími přírodními památkami Na Plachtě 1, Na Plachtě 2 a Na Plachtě 3. První dvě území byla vyhlášena v roce 1998 v rozmezí dvou měsíců. PP Na Plachtě 3 bylo vyhlášeno v roce 2012. Celková rozloha chráněného území je 56,0989 ha. Částečně se překrývá s evropsky významnou lokalitou Na Plachtě, která má rozlohu 39,1417 ha a byla vyhlášena pro ochranu čolka velkého, modráska očkovaného a vážky jasnoskvrnné.
Javorník, Nad Zavírkou – přírodní rezervace
V katastru obcí Javorník u Stach a Úbislav v okrese Prachatice byla roku 1988 vyhlášena přírodní rezervace k ochraně horských mezofilních luk a pramenišť s vysokou floristickou diverzitou. Dvě malé louky a les mezi nimi na jižním svahu Javorníku o rozloze celkem 2,7 ha hostí úžasné množství vzácných rostlin, zejména vstavačovitých. Orchidejové louky jsou právem považovány za nejvýznamnější v jihočeském regionu.
Jesenická plošina, Háj Petra Bezruče – přírodní památka
Chráněné území se nachází jihozápadně od obce Petrohrad (okres Louny) a jihovýchodně od silnice Petrohrad – Stebno. Poprvé bylo území vyhlášeno chráněným v roce 1956 na ploše 29,49 hektarů. Zahrnovalo především lesní porosty na svazích Ovčího vrchu (451 m n. m.) a Vrchu Všech svatých (dříve Zámecký vrch, 460 m n. m.). Důvodem ochrany byly především rozvolněné lesní porosty s řadou starých solitérních stromů a černé skalní výchozy a balvany tvořené biotickou žulou.
Jesenická plošina, Krtské skály – přírodní památka
Chráněné území se nachází asi 1 km jižně od obce Krty (okres Rakovník). Vyhlášeno bylo v roce 2002 a rozkládá se na ploše 88,8454 hektaru. Nalézá se na rozlehlém zalesněném návrší, jehož nejvyšší bod má nadmořskou výšku 525 metrů. Předmětem ochrany jsou četné zvětralé skalní výchozy, balvanité sutě, roztroušené balvany a bývalé drobné lomy. Geologické podloží tvoří biotická žula, která zde byla těžena již v roce 1634. V roce 1872 zde těžbu obnovil Kilián Pokorný, největšího rozmachu těžba dosáhla za jeho syna Jaroslava, který zaměstnával až 100 kameníků. Poslední lom byl uzavřen v roce 1974.
Kaňon Labe, Údolí Dolnožlebského potoka
Vesnice Dolní Žleb na levém břehu Labe u hranic s Německem byla dlouho známa jako jediná obec u nás, do které nevede silnice. O tuto pochybnou atrakci sice Dolní Žleb, roku 1980 připojený k Děčínu, nakonec přišel, ale i tak je zdejší přívoz hojně využíván i automobily. Dnes vesnice slouží především jako místo oddechu a jako základna pro horolezce, vždyť se nalézá na dně nejhlubšího pískovcového kaňonu v Evropě, na dně Kaňonu Labe. Je tedy obklopena strmými skalními stěnami a zvláště z výšky se na ni otevírají uchvacující pohledy.
Kaňon Teplé, Údolí Teplé – přírodní rezervace
Bečov nad Teplou (okres Karlovy Vary) je dnes znám především dobrodružným nálezem cenného relikviáře sv. Maura, samotné městečko je malebně rozmístěno v zaříznutém údolí říčky Teplé. Jižně od Bečova, proti proudu říčky, dostává její údolí až kaňonovitý ráz s příkrými, skalnatými svahy a je spolu s podobně utvářenými nejspodnějšími úseky bočních přítoků chráněno jako přírodní rezervace Údolí Teplé. Ta byla vyhlášena v roce 1992 na ploše 172 ha. Údolí je malebné, byť porostlé převážně druhotnými smrčinami, dojem kazí jen hojně využívaná silnice spojující Karlova Vary a Mariánské Lázně. Naopak železniční trať působí i po generální opravě poněkud méně rušivě, nepočítáme-li ovšem hrůzostrašný lomoz, když jede vlak.
Křivoklátsko, Markův mlýn – přírodní památka
Markův mlýn je malá přírodní památka, která se nachází mezi obcemi Malé Kyšice a Podkozí ve Středočeském kraji (okres Kladno). Chráněné území má rozlohu 0,13 hektaru a bylo vyhlášeno v roce 1987.
Křivoklátsko, Na Babě – přírodní rezervace
V samém středu křivoklátských lesů se nachází známý mohutný hrad Křivoklát (okres Rakovník), umístěný na skalnatém ostrohu obtékaném Rakovnickým potokem. Hrad má za sebou barvité dějiny, oblíbil si ho i samotný K. H. Mácha a dodnes sem míří davy návštěvníků. Jen pár kroků od hradu se potok vlévá do Berounky. Soutok je střežen příkrými skalnatými svahy, z nichž jsou ty po proudu řeky chráněny jako přírodní rezervace Na Babě.
Křivoklátsko, Údolí Klíčavy – přírodní rezervace
Část toku Klíčavy (levostranný přítok Berounky) od Pilského rybníka ke Kobylí hlavě o výměře 32 ha byla v roce 2008 vyhlášena jako přírodní rezervace Údolí Klíčavy. Přírodní rezervace se nalézá v severní části CHKO Křivoklátsko na Rakovnicku. Předmětem ochrany jsou louky, lesní porosty a také samotný tok Klíčavy s výskytem zajímavých ryb a naturové škeble veleruba tupého (Unio crassus). Území rezervace je též známé výskytem vzácných druhů rostlin, především velmi bohaté populace stále vzácnějšího všivce bahenního (Pedicularis palustris) a velmi hubené populace hořečku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica), který je u nás na pokraji vyhynutí.
Krkonoše, cesta k Labskému prameni
Přemýšleli jste někdy o tom, jak by asi vypadala Smetanova symfonická báseň Labe? Podle aktuálního stavu vody v údajném Labském prameni by nejspíš začínala generálpauzou: žádné pitoreskní ševelení flétniček znázorňující klokotání vltavských pramínků, u Labe by vše začínalo naprostým tichem odpočítávaným dirigentem nejlépe rovnou po celých taktech. Budiž, aby bylo jasné, že symfonická báseň už skutečně začala, mohl by dirigent ještě před odpočítáváním pauz jemňoulince ťuknout taktovkou o pultík. Až tak po minutě by zazněl jen kratičký leitmotiv Labe v pianu či pianissimu, načež by se do ticha ozval titánský úder do tympánů doprovázený následným gigantickým nejlépe polyfonně vedeným hřmotem celého orchestru ve forte fortissimu – trochu by se tato pasáž možná mohla podobat Svatojánským proudům z mistrovy Vltavy – jen tak by byl totiž vhodně charakterizován propad vodního toku do hlubokého Labského vodopádu pod Labskou boudou.
Krušné hory, Božídarské rašeliniště – národní přírodní rezervace
Městečko Boží Dar (okres Karlovy Vary) je s nadmořskou výškou 1020 m n. m. nejvýše položeným sídelním útvarem se statutem města v České republice. Leží v sedle mezi Klínovcem a Božídarským špičákem nedaleko hranic se Saskem a je znám jako středisko pro zimní i letní radovánky a jako sídlo Ježíškovy pošty se zvláštním poštovním razítkem. Pro přírodovědce je pochopitelně ze zdejších pamětihodností nejzajímavější rozsáhlá národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, vyhlášená již v roce 1965 a zaujímající plochu bezmála tisíc hektarů.