Chráněné území se nachází asi 1 km jižně od obce Krty (okres Rakovník). Vyhlášeno bylo v roce 2002 a rozkládá se na ploše 88,8454 hektaru. Nalézá se na rozlehlém zalesněném návrší, jehož nejvyšší bod má nadmořskou výšku 525 metrů. Předmětem ochrany jsou četné zvětralé skalní výchozy, balvanité sutě, roztroušené balvany a bývalé drobné lomy. Geologické podloží tvoří biotická žula, která zde byla těžena již v roce 1634. V roce 1872 zde těžbu obnovil Kilián Pokorný, největšího rozmachu těžba dosáhla za jeho syna Jaroslava, který zaměstnával až 100 kameníků. Poslední lom byl uzavřen v roce 1974.
Kámen se zde netěžil jen v lomech, ale běžně se zpracovávaly balvany a menší skalky roztroušené po celém návrší. Místy jsou zachovány stopy po zpracování balvanů. Jeden takový balvan rozštípnutý v polovině s dobře zřetelnými zuby po klínech se nachází při jihozápadní hranici, poblíž cesty, po které vede i naučná stezka. Před zahájením těžby žuly bylo návrší zřejmě mnohem bohatší na velké balvany a skalní výchozy.
Těžbou byla výrazně změněna i podoba tzv. Božího kamene, který se nachází v nejvyšším místě návrší. Do dnešních dnů se zachovaly tři větší lomy, ve kterých byla těžba ukončena z důvodu zatápění vodou. V severovýchodní části skal leží Horní lom, který je zatopený a směrem k severu z něj vychází zatopený příkop. Přibližně uprostřed přírodní památky se nachází Prostřední lom, na jehož dně jsou menší vodní plochy. Západně od hranice přírodní památky najdeme Dolní lom, který je také zatopený celý a těžilo se v něm až do roku 1974.
Dnes jsou tyto lomy místy největší druhové rozmanitosti v chráněném území. U Horního lomu je nejzajímavější příkop, který vede z lomu, jehož vodní hladina je zcela porostlá rdestem vzplývaným (Potamogeton natans) a závitkou mnohokořennou (Spirodela polyrhiza). V samotném lomu je částečně vytvořen litorál s orobincem širolistým (Typha latifolia), vzácně zde roste i vrbovka bahenní (Epilobium palustre).
V Prostředním lomu jsou jen menší mělké vodní plochy. Zajímavý je výskyt vzplývané vodní játrovky nalžovky plovoucí (Ricciocarpos natans), která se zde vyskytuje spolu se závitkou mnohokořennou (Spirodela polyrhiza) a okřehkem menším (Lemna minor). Zajímavý je i výskyt dvouzubce nicího (Bidens cernua). Je tu také jedno zrašeliněné místo s ostřicí šedavou (Carex canescens), ploníkem obecným (Polytrichum commune) a na dně lomu roste hojně rašeliník kostrbatý (Sphagnum squarrosum).
Dolní lom je zajímavý hojným výskytem bublinatky jižní (Utricularia australis). Dále jsou zde vysázeny lekníny (Nymphaea sp.). Pozoruhodné jsou i okraje lomů nebo světliny na odvalech po těžbě. Na těchto místech se vyskytují světlomilné druhy acidofilních trávníků, jako kostřava ovčí (Festuca ovina), šťovík menší (Rumex acetosella), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), chlupáček zední (Pilosella officinarum), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), vzácně i smolnička obecná (Viscaria vulgaris), silenka nadmutá (Silene vulgaris), mochna stříbrná (Potentilla argentea), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), čičorka pestrá (Securigera varia) nebo válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Zvláště v místech starých odvalů se vyskytují i porosty dutohlávek (Cladonia sp. div.) a na osluněných balvanech vzácně roste další lišejník pupkovka puchýřkatá (Lasallia pustulata).
Většina lesních porostů je tvořena výsadbami jehličnanů. Jen na dvou místech na okrajích přírodní památky se nacházejí mladší porosty dubu letního (Quercus robur) s nepříliš bohatým bylinným patrem. Přitom podle mapy potenciální vegetace by zde měly růst jedlové nebo bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum). Ve vrcholové části návrší, ale i jinde byly zřejmě původní suché skalní bory z as. Hieracio pallidi-Pinetum sylvestris. Především v prostoru mezi Horním a Prostředním lomem se nacházejí mezernaté borové porosty s borůvkou (Vaccinium myrtillus), vzácně i brusinkou (Vaccinium vitis-idaea), metličkou křivolatou (Avenella flexuosa), dále se zde vyskytují kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), vzácně i kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Odpovídá i mechové patro, místy se zde vyskytuje i dvouhrotec čeřitý (Dicranum polysetum). V těchto porostech se vyskytuje také zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus), který se vyskytuje i na dalších místech, kde se mohly nacházet přirozeně bory nebo suché acidofilní doubravy.
V okolí Prostředního lomu lze najít i keře jalovce obecného (Juniperus communis). Zřejmě posledním zajímavým druhem je hrachor horský (Lathyrus linifolius), který se vyskytuje v Prostředním lomu, v okolí Božího kamene nebo na výrazném hřbítku při západní hranici přírodní památky.
Přírodní památka je dobře turisticky přístupná. Z Krt přes ni vede modrá turistická značka. Zajímavá místa spojuje nápaditá naučná stezka Krtské skály, která prochází přírodní památku po modré turistické značce a obchází Krtské skály po západní hranici, kde vede kolem Dolního lomu. Po modré turistické značce prochází i naučná stezka Jesenicko, která pokračuje po jižním okraji přírodní památky do Jesenice. Kromě toho jsou zde umístěny šipky vedoucí k zajímavým místům, jako je Horní lom nebo Boží kámen. Stejně je označena i odbočka k legendárnímu Čertovu kamenu, který se leží za severní hranicí přírodní památky. Vztahuje se k němu jedna z mnoha místních pověstí, které jsou s Krtskými skálami spojeny.
Fotografováno ve dnech 10. a 12. 8. 2017.