Starobylé městečko Horažďovice (okres Klatovy) v jihozápadních Čechách se může pochlubit zachovalými zbytky hradeb se třemi bránami, renesančním zámkem a moderním akvacentrem pro rodiny s dětmi. Součástí Horažďovic je také vesnička Svaté Pole, za jejímiž humny se nalézá stejnojmenná přírodní památka, vyhlášená v roce 2007 na výměře 3,5 ha k ochraně velmi bohaté populace rudohlávku kukačky (Anacamptis morio) a dalších vzácných rostlin.
Plzeňský
Sušicko-horaždovické vápence, Vrch Lišná
Rabí (okres Klatovy) je mohutná a působivá hradní zřícenina, nachází se mezi Horažďovicemi a Sušicí na vyvýšenině nad řekou Otavou a je obklopeno vápencovými vrchy. Již v roce 1978 bylo prohlášeno národní kulturní památkou a je označováno za nejmohutnější českou hradní zříceninu. Slovo Rabí má stejný kořen jako rabování, proto je také „a“ krátké. I podhradí je zajímavé a je městskou památkovou zónou. Zmiňované vápencové vrchy nijak překvapivě hostí bohatou vápencovou květenu, podívejme se tedy blíže na jeden z nich a sice na kopec Lišná, i na jeho okolí.
Svojšínská pahorkatina, Černošínský bor – přírodní památka
Ospalé městečko Černošín (okres Tachov), ležící kdesi mezi Stříbrem a Planou u Mariánských Lázní, má svá nejlepší léta dávno za sebou. Posledním ranou, jež se na městečko snesla, bylo dobudování dálnice D5 až k hranicím, čímž notně poklesl význam silnice, na níž Černošín leží. Životnímu prostředí snížení provozu nepochybně prospělo, autobus sem však zajíždí jen ve všední dny. Ve svátek ať si každý poradí sám. Městečko přesto stojí za pozornost, kousek za městem nedaleko hřiště se nachází zajímavá přírodní památka Černošínský bor s výskytem vzácných rostlin v kulturním boru. Byla vyhlášena v roce 1990 na 2 ha.
Svojšínská pahorkatina, Krasíkov – přírodní památka
Z holoroviny Krasíkovské hornatiny vystupuje nepříliš nápadný vyvřelý kužel Krasíkova (okres Tachov), korunovaný hradní zřiceninou a mnohem mladší kaplí sv. Máří Magdaleny, navíc s pseudogotickou věží. Když křepce vyběhneme až na vrchol, a výstup není těžký, pokud ovšem netrpíme dýchavičností, v podstatě nic nedosvědčuje, že se kdysi dávno jednalo o významné sídlo mocného rodu Švamberků. Chatrná zřícenina, podepřená kovovou vyhlídkou, již zmiňovaná kaple a sotva patrné valy osázené vstavači nedávají tušit o zašlé slávě. O té se lze poučit na tabulích, z nichž některé tvrdí, že hrad byl vypálen, zatímco jiné, že vyhořel. Buď jak buď, hrad třicetiletou válku nepřečkal a postupně vzal za své. Hradní vrch pomalu zarůstal listnatým lesem s bohatým podrostem daným úživným podložím a když zde byl v devadesátých letech 20. století nalezen vstavač bledý (Orchis pallens), nic nebránilo vyhlášení přírodní památky.
Svojšínská pahorkatina, Pod Volfštejnem – přírodní rezervace
Nevelký hrad Volfštejn představuje cennou ukázku středověkého, přesněji románského hradního stavitelství v Čechách. Mimo dochovaný půdorys hradu vystavěného po sasko-hesenském způsobu je významná především dochovaná hradní obranná věž typu bergfrit ojedinělého kuželovitého tvaru, vzniklého ztenčováním zdiva ve směru do výšky z vnějšku, nikoli zevnitř, jak je obvyklé. Zřícenina je volně přístupná a probíhají na ní záchranné práce. Hrad byl vybudován ve svahu Vlčí hory vysoké 704 m n. m., výrazné čedičové kupy vypínající se nad Černošínem (okres Tachov).