Na východním okraji Lipníka nad Bečvou (okres Přerov), kolem mrtvého ramene řeky Bečvy, byla v roce 1956 vyhlášena přírodní rezervace Škrabalka (mapa). Jde o zbytek lužního lesa na levém břehu řeky, s vodními a bažinnými společenstvy mrtvého ramene. Území o rozloze 7,51 ha leží v nadmořské výšce kolem 227 m a podél jeho jižního okraje vede naučná stezka.
Domácí lokality
Moravská brána, Svinec – přírodní rezervace
Mezi Novým a Starým Jičínem se zvedá nenápadný kozí hřbet zvaný Svinec (546 m n. m.), jehož část byla vyhlášena v roce 1994 jako přírodní rezervace na ochranu květnatých luk, pastvin a lesních stanovišť s výskytem ohrožených druhů rostlin i živočichů. Území je dobře přístupné, vedou zde hned dvě naučné stezky, z úpatí vyvěrají zázračné studánky a z vrcholu se naskýtají omračující výhledy do krajiny.
Moravská brána, Žebračka – národní přírodní rezervace
Na severovýchodním okraji města Přerova, v údolní nivě pravého břehu řeky Bečvy, se rozprostírá zachovalý lužní les, který je součástí chráněného území vyhlášeného v roce 1949. Důležitou roli v rezervaci o celkové rozloze 234,116 ha hraje mlýnský náhon Strhanec, který každoročně zaplavuje alespoň část území a tím vytváří periodické tůně. V posledních letech je však zaplavované území stále menší a tím je ohrožena budoucnost nejen živočišných druhů.
Moravské podhůří Vysočiny, Švařec – národní přírodní památka
Na pomezí Moravského podhůří Vysočiny a Českomoravské vrchoviny, na prudkých svazích na pravém břehu Brťovského potoka (pravostranný přítok Svratky, okres Žďár nad Sázavou) se nachází známá národní přírodní památka Švařec, jako chráněné území vyhlášená v roce 1985.
Moravskoslezské Beskydy, Zubří – přírodní památka
Tato nepříliš rozsáhlá přírodní památka je součástí zahrady u rekreačního domku č. p. 173 v severní části obce Zubří, v těsném sousedství Zuberského potoka, v nadmořské výšce 395 m (mapa). Přírodní památka chránící početnou populaci šafránu karpatského (Crocus heuffelianus) byla vyhlášena 19. 2. 1948 jako přírodní rezervace Zubří. Její celková výměra je pouhých 0,14 ha.
Národní hřebčín Kladruby nad Labem, zámecký park a bažantnice
Hřebčín v Kladrubech nad Labem (okres Pardubice) je dnes nejstarším kontinuálně existujícím hřebčínem na světě. Byl založen v roce 1579 pro chov ceremoniálních kočárových koní pro potřeby císařského dvora, v současnosti je areálem s kmenovým chovným stádem starokladrubského koně.
Nečekaný nález křivatce českého v Pánově na Hodonínsku
Během mé návštěvy na lokalitě Hrubá louka u Pánova na okraji Hodonínské doubravy jsem dne 9. 3. 2008 našel k mému velkému překvapení vitální populaci křivatce českého pravého (Gagea bohemica subsp. bohemica) čítající minimálně několik desítek jedinců. Křivatec zde roste na ploše několika metrů čtverečních v rozvolněném suchém trávníku, v blízkosti řídící věže bývalého vojenského cvičiště (tankodromu). Na téže lokalitě, roztroušeně po celém cvičišti, se vyskytuje i poměrně vzácný křivatec nizoučký (Gagea pusilla).
Novohradské hory, Žofínský prales – národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace Žofínský prales se nachází v Novohradských horách v katastrálním území Pivonice u Pohorské Vsi východně od osady Žofín, skoro u hranice s Rakouskem. Její výměra je necelých 102 ha, ochranné pásmo pak má rozlohu přes 29 ha.
Novohradsko – krajinná památková zóna
V jihovýchodní části jižních Čech, jen nedaleko od rakouských hranic při obci Nové Hrady, najdeme krajinu snad až nad poměry rozmanitou a malebnou, možná trochu zvláštně v čase ustrnulou, zároveň však vlídnou i svým způsobem velkolepou. Staletí a lidské ruce tu vymodelovaly cosi vzácného, jinde u nás takřka nevídaného.
Pardubické Polabí, Baroch – přírodní rezervace
V místech, kde Labe obtéká Kunětickou horu, v katastru obce Hrobice (okres Pardubice), se nalézá zbytek velkého středověkého rybníku – je to dnes již mnohem menší, značně zazemněný rybník Baroch. Od roku 1998 je s přilehlými rákosinami a slatinnými loukami chráněn jako stejnojmenná přírodní rezervace o výměře něco přes 30 ha. Území je chráněno především kvůli vzácnému ptactvu, ale ani rostlinstvo nezůstává zkrátka, především co se týče druhů slatinných luk. V souvislosti s vyhlášením ochrany se podařilo málem v poslední chvíli zachránit místo před úpadkem a ačkoli naplňování plánu péče není bez zádrhelů, zlepšení je zřetelné.
Pardubické Polabí, Bohdanečský rybník – národní přírodní rezervace
Nedaleko severozápadního okraje Pardubic se nalézají Lázně Bohdaneč, známé především cennou kubistickou architekturou a léčbou stavů po operacích velkých kloubů. Ještě dál na severozápad se na Opatovickém kanále nachází velký starý rybník zvaný Bohdanečský, vyhlášený spolu s okolními porosty a menším rybníkem Matka jako národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník především k ochraně ptáků a také k ochraně cenných biotopů. Územní ochrana zde byla zavedena již v roce 1951, dnešní výměra činí necelých 250 ha, ochranné pásmo pak dalších 60 ha.
Pardubické Polabí, Chrašická stráň – přírodní památka
Chráněné území bylo vyhlášeno 30. 10. 2002 na ploše 1, 7381 ha a patří k nejmladším na Chrudimsku. Z tohoto důvodu také není zpracováno v publikaci Chráněná území IV., Pardubicko, která vyšla v témže roce. Nachází se v blízkosti města Chrast, v těsném sousedství jeho části Chrašice, podle které bylo nazváno. Jedná se o jihozápadně orientovaný, velmi prudký opukový svah (čelní svah kuesty) nad potokem Žejbro. Místy jsou obnažené horninové vrstvy a hostí vegetaci typickou pro tzv. bílé stráně. Podle fytogeografického členění ČR leží chráněné území na okraji termofytika (okres Východní Polabí, podokres Pardubické Polabí), ale území za jeho jižní hranicí je již přičleněno k mezofytiku.
Pardubické Polabí, Chrudim, Ptačí ostrovy – přírodní památka
Toto chrudimské chráněné území bylo vyhlášeno dne 4. 7. 1997 na ploše 11,7657 ha. Důvody pro její vyhlášení byly především zoologické a jeho květena byla opomíjena. Vyhlašovací protokol říká, že účelem je ochrana říčního toku Chrudimky s přilehlými náhony, lemovaného zbytky lužních porostů, břehovými a suťovými porosty na svažitých pozemcích. Předmětem ochrany jsou dále významná hnízdiště chráněných druhů ptactva, zejména unikátní havraní kolonie, hnízdiště ledňáčka říčního, žluvy hajní a dalších druhů ptactva a také míst výskytu obojživelníků. Proto území dostalo název Ptačí ostrovy.
Pardubické Polabí, Dolní Chrudimka – evropsky významná lokalita
Lokalitu tvoří tok řeky Chrudimky a navazují břehové porosty mezi Chrudimí a Pardubicemi. Začíná východně od Chrudimi poblíž bývalého mlýna Kalousov a končí v intravilánu Pardubic v místě bývalého vojenského cvičiště zvaného Červeňák. Důvodem vyhlášení EVL je přítomnost stabilní populace vážky klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), která se vyskytuje po celé délce lokality, ale rozhodující pro její rozmnožování je neregulovaná část řeky, která se nachází v délce asi 3 km přibližně od obce Tuněchody k mostu u samoty Štětín poblíž Mnětic. Právě tato část je nejen z přírodovědného hlediska zajímavá a stojí za návštěvu.
Pardubické Polabí, Duny u Sváravy – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Duny u Sváravy se nachází asi 1 km severozápadně od obce Labské Chrčice v nadmořské výšce 206–209 m n. m., těsně na hranici Pardubického a Středočeského kraje. Jedná se o jeden z nejdokonaleji zachovaných přesypů v Polabí, který vznikl během pozdního glaciálu (13–11 tisíc let př. n. l.) vyvátím materiálu z fluviálních sedimentů. Písek je jemně až středně zrnitý, s křemitými zrny o průměru 0,5 mm. Téměř všude je však písek překryt půdou, arenosoly až podzoly. Rozloha přírodní rezervace je 12,26 ha, především podél západní a severní hranice přiléhá k rezervaci ochranné pásmo o rozloze 12,01 ha. Předmětem ochrany je ochrana význačného geomorfologického prvku – neporušených písčitých přesypů se zbytky psamofilní flóry a fauny.