Asi 3,5 km jihovýchodně od Huslenek (okres Vsetín), na svazích pod hřebenem Hrachovce, najdeme horské květnaté louky, které se staly už v roce 1952 přírodní rezervací. Galovské lúky se rozprostírají v nadmořské výšce 710–740 metrů, přičemž celková výměra od roku 2002 činí 21,5533 ha.
Domácí lokality
Javorníky, Pulčín-Hradisko – národní přírodní rezervace
Severně od obce Pulčín (okres Vsetín) se nachází známé Pulčínské skály, které byly poprvé vyhlášeny chráněným územím v roce 1966. Tehdy byly chráněny pouhé 4 hektary skalních výchozů. Od roku 1989 je chráněno 72,73 hektarů. V roce 1992 bylo chráněné území převedeno do národní kategorie pod názvem Pulčín-Hradisko.
Jesenická plošina, Háj Petra Bezruče – přírodní památka
Chráněné území se nachází jihozápadně od obce Petrohrad (okres Louny) a jihovýchodně od silnice Petrohrad – Stebno. Poprvé bylo území vyhlášeno chráněným v roce 1956 na ploše 29,49 hektarů. Zahrnovalo především lesní porosty na svazích Ovčího vrchu (451 m n. m.) a Vrchu Všech svatých (dříve Zámecký vrch, 460 m n. m.). Důvodem ochrany byly především rozvolněné lesní porosty s řadou starých solitérních stromů a černé skalní výchozy a balvany tvořené biotickou žulou.
Jesenická plošina, Krtské skály – přírodní památka
Chráněné území se nachází asi 1 km jižně od obce Krty (okres Rakovník). Vyhlášeno bylo v roce 2002 a rozkládá se na ploše 88,8454 hektaru. Nalézá se na rozlehlém zalesněném návrší, jehož nejvyšší bod má nadmořskou výšku 525 metrů. Předmětem ochrany jsou četné zvětralé skalní výchozy, balvanité sutě, roztroušené balvany a bývalé drobné lomy. Geologické podloží tvoří biotická žula, která zde byla těžena již v roce 1634. V roce 1872 zde těžbu obnovil Kilián Pokorný, největšího rozmachu těžba dosáhla za jeho syna Jaroslava, který zaměstnával až 100 kameníků. Poslední lom byl uzavřen v roce 1974.
Kaňon Labe, Údolí Dolnožlebského potoka
Vesnice Dolní Žleb na levém břehu Labe u hranic s Německem byla dlouho známa jako jediná obec u nás, do které nevede silnice. O tuto pochybnou atrakci sice Dolní Žleb, roku 1980 připojený k Děčínu, nakonec přišel, ale i tak je zdejší přívoz hojně využíván i automobily. Dnes vesnice slouží především jako místo oddechu a jako základna pro horolezce, vždyť se nalézá na dně nejhlubšího pískovcového kaňonu v Evropě, na dně Kaňonu Labe. Je tedy obklopena strmými skalními stěnami a zvláště z výšky se na ni otevírají uchvacující pohledy.
Kaňon Teplé, Údolí Teplé – přírodní rezervace
Bečov nad Teplou (okres Karlovy Vary) je dnes znám především dobrodružným nálezem cenného relikviáře sv. Maura, samotné městečko je malebně rozmístěno v zaříznutém údolí říčky Teplé. Jižně od Bečova, proti proudu říčky, dostává její údolí až kaňonovitý ráz s příkrými, skalnatými svahy a je spolu s podobně utvářenými nejspodnějšími úseky bočních přítoků chráněno jako přírodní rezervace Údolí Teplé. Ta byla vyhlášena v roce 1992 na ploše 172 ha. Údolí je malebné, byť porostlé převážně druhotnými smrčinami, dojem kazí jen hojně využívaná silnice spojující Karlova Vary a Mariánské Lázně. Naopak železniční trať působí i po generální opravě poněkud méně rušivě, nepočítáme-li ovšem hrůzostrašný lomoz, když jede vlak.
Kobylské a Čejčské jezero – zaniklá jezera jižní Moravy
Když Jan Amos Komenský vytvářel v roce 1627 mapu Moravy, zaznamenal do ní v oblasti severně a východně od obce Kobylí (na Břeclavsku) také dvě jezera. Dnes již tyto vodní plochy neexistují, nevzpomínají si na ně většinou ani místní. Přesto se do tohoto kraje podívejme a pokusme se najít alespoň drobné náznaky jejich dřívější přítomnosti.
Králický Sněžník – národní přírodní rezervace
Králický Sněžník je třetím nejvyšším pohořím v České republice, které náleží do Krkonošsko-jesenické soustavy a jeho nejvyšší vrchol Králický Sněžník dosahuje výšky 1423,7 m n. m. Leží na hranici Olomouckého a Pardubického kraje, mezi obcemi Velká Morava, Stříbrnice a hranicí s Polskem. Celá oblast je botanicky velmi cenná, najdeme zde řadu zajímavých stanovišť – od smrčin, které pokrývají většinu rozlohy Sněžníku, až po alpínské bezlesí, které je vyvinuto ve vrcholové části.
Králický Sněžník II. – rašeliniště a vrcholové partie
O dolní části Králického Sněžníku jsme na našem webu již psali dříve. V dnešním putování se podíváme na vrchol tohoto horského masivu, zaměříme se také na krásná vrchoviště, která se nacházejí na východním hřebenu, zvaném též Mokrý hřbet.
Křivoklátsko, Markův mlýn – přírodní památka
Markův mlýn je malá přírodní památka, která se nachází mezi obcemi Malé Kyšice a Podkozí ve Středočeském kraji (okres Kladno). Chráněné území má rozlohu 0,13 hektaru a bylo vyhlášeno v roce 1987.
Křivoklátsko, Na Babě – přírodní rezervace
V samém středu křivoklátských lesů se nachází známý mohutný hrad Křivoklát (okres Rakovník), umístěný na skalnatém ostrohu obtékaném Rakovnickým potokem. Hrad má za sebou barvité dějiny, oblíbil si ho i samotný K. H. Mácha a dodnes sem míří davy návštěvníků. Jen pár kroků od hradu se potok vlévá do Berounky. Soutok je střežen příkrými skalnatými svahy, z nichž jsou ty po proudu řeky chráněny jako přírodní rezervace Na Babě.
Křivoklátsko, Údolí Klíčavy – přírodní rezervace
Část toku Klíčavy (levostranný přítok Berounky) od Pilského rybníka ke Kobylí hlavě o výměře 32 ha byla v roce 2008 vyhlášena jako přírodní rezervace Údolí Klíčavy. Přírodní rezervace se nalézá v severní části CHKO Křivoklátsko na Rakovnicku. Předmětem ochrany jsou louky, lesní porosty a také samotný tok Klíčavy s výskytem zajímavých ryb a naturové škeble veleruba tupého (Unio crassus). Území rezervace je též známé výskytem vzácných druhů rostlin, především velmi bohaté populace stále vzácnějšího všivce bahenního (Pedicularis palustris) a velmi hubené populace hořečku ladního pobaltského (Gentianella campestris subsp. baltica), který je u nás na pokraji vyhynutí.
Krkonoše, cesta k Labskému prameni
Přemýšleli jste někdy o tom, jak by asi vypadala Smetanova symfonická báseň Labe? Podle aktuálního stavu vody v údajném Labském prameni by nejspíš začínala generálpauzou: žádné pitoreskní ševelení flétniček znázorňující klokotání vltavských pramínků, u Labe by vše začínalo naprostým tichem odpočítávaným dirigentem nejlépe rovnou po celých taktech. Budiž, aby bylo jasné, že symfonická báseň už skutečně začala, mohl by dirigent ještě před odpočítáváním pauz jemňoulince ťuknout taktovkou o pultík. Až tak po minutě by zazněl jen kratičký leitmotiv Labe v pianu či pianissimu, načež by se do ticha ozval titánský úder do tympánů doprovázený následným gigantickým nejlépe polyfonně vedeným hřmotem celého orchestru ve forte fortissimu – trochu by se tato pasáž možná mohla podobat Svatojánským proudům z mistrovy Vltavy – jen tak by byl totiž vhodně charakterizován propad vodního toku do hlubokého Labského vodopádu pod Labskou boudou.
Krušné hory, Božídarské rašeliniště – národní přírodní rezervace
Městečko Boží Dar (okres Karlovy Vary) je s nadmořskou výškou 1020 m n. m. nejvýše položeným sídelním útvarem se statutem města v České republice. Leží v sedle mezi Klínovcem a Božídarským špičákem nedaleko hranic se Saskem a je znám jako středisko pro zimní i letní radovánky a jako sídlo Ježíškovy pošty se zvláštním poštovním razítkem. Pro přírodovědce je pochopitelně ze zdejších pamětihodností nejzajímavější rozsáhlá národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, vyhlášená již v roce 1965 a zaujímající plochu bezmála tisíc hektarů.
Krušné hory, Horská louka u Háje – přírodní rezervace
Růžová a bílá, bílá a růžová, ve všemožných odstínech a stupních sytosti jsou vládnoucí barvy jádrové rašelinné louky přírodní rezervace Horská louka u Háje (okres Chomutov). Tento přírodní zázrak, nemající zřejmě v okolí obdoby, najdeme v nejvyšší části Krušných hor východně Klínovce, nejvyššího vrcholu pohoří, v sousedství rozvalin Königova mlýna (Königsmühle), samoty zaniklé po druhé světové válce. Chráněné území zde bylo vyhlášeno roku 1994 na ploše 19 ha, v nadmořské výšce lehce pod 1000 m n. m., přičemž předmětem ochrany jsou zachovalé rašelinné louky a smilkové trávníky s výskytem řady vzácných rostlin.