Japonsko, Kjóto, Ten-juan u Nanzen-dži

Areál chrámu Nanzen-dži se nachází na úpatí zalesněného pohoří Higašijama ve východní části Kjóta. Jde o jeden z nejvýznamnějších chrámů Japonska, který je současně hlavním chrámem sekty Rinzaj (zenový budhismus). Celý komplex zahrnuje proto i mnoho menších chrámů a samostatných zahrad. Chrám Ten-juan, stojící nedaleko, byl určen pro zenového mistra, který sloužil císaři Kamejamu při jeho náboženských studiích. Budova není ničím příliš výjimečná, zato její dvě zahrady jsou velmi proslulé.

Číst dál

Japonsko, Kjóto, Tenrjú-dži

Zahrada kolem chrámu Tenrjú-dži (Chrám nebeského draka) s velkým jezerem má za sebou pohnutou historii. Nalezneme ji nedaleko Kjóta v Arašijamě. V této oblasti trávila odpočinek bohatá šlechta již v 9. století, svatyně je konkrétně vybudována na místě vily Kamejama-dono (Želví hora) císaře Gosaga z půlky 13. století.

Číst dál

Japonsko, Ósacký hrad a jeho park

Areál kolem Ósackého hradu je druhým největším parkem několikamilionové Osaky a zaujímá plochu 60 000 m2. Ačkoli jsou jeho součástí i některá vyhražená sportoviště, nalezneme tu i několik zahrad a zákoutí, kde se návštěvníci i příslušně chovají. Do japonské zahrady se totiž chodí meditovat a relaxovat o samotě, nepobíhají tu hlučící děti, nejezdí se tu na kole ani bruslích, a rozhodně se nikdo nepovaluje po trávníku, natož aby zde svačil a popíjel. Panuje tu ticho, pochopitelně s výjimkou dnů různých festivalů a oslav, kdy se park stává veřejným prostranstvím a případně divadelní scénou pod širým nebem.

Číst dál

Japonsko, prefektura Kagošima, ostrov Jakušima

Japonsko, prefektura Kagošima, ostrov Jakušima

Jižně od velkého japonského ostrova Kjúšú leží mezi Východočínským mořem a Tichým oceánem kromě několika malých ostrůvků dva ostrovy s plochou přes 400 km2, bližší podlouhlý (57 km dlouhý) a plochý ostrov Tanegašima a na jihozápad od něj okrouhlý a hornatý ostrov Jakušima. Od této dvojice ostrovů se táhne v jihozápadním směru k Tchaj-wanu v délce zhruba 1000 km souostroví Nansei známé též jako Rjúkjú, rozdělované na větší jižní část – souostroví Okinawa a severní část nazývanou souostroví Amami nebo též Satsunan. Souostroví Okinawa přísluší pod stejnomennou japonskou prefekturu se sídlem ve městě Naha na hlavním ostrově Okinawa. Souostroví Amami spolu s Jakušimou a Tanegašimou, někdy spolu s okolními ostrůvky oddělovanými jako souostroví Ósumi, přísluší pod prefekturu Kagošima se stejnojmenným správním městem na jižním Kjúšú.

Číst dál

Japonsko, Tokio, Střešní zahrada Meguro

Supermoderní zahrada Meguro tenkuteien (Meguro Sky Garden) se nalézá v tokijské čtvrti Ohaši. Správné by bylo říci, že je umístěna spíše nad ní. Nachází se totiž na mírně skloněné střeše oválné budovy, která zakrývá a současně odhlučňuje živý dopravní uzel spojující dvě mnohaproudové silnice do obří křižovatky.

Číst dál

Japonsko, Tokio, Šunka-en, muzeum bonsají

Tato sbírková zahrada se nachází na soukromých pozemcích v Tokiu, ale je otevřena pro veřejnost v běžných otevíracích hodinách. Majitelem je pan Kunio Kobajaši, jeden z uznávaných mistrů v tomto oboru – jen pro vysvětlenou: zahradní umění je v Japonsku vysoce ceněno a zahradní architekti a specialisté na bonsaje a ikebanu jsou kladeni na roveň hudebním skladatelům či básníkům a běžně se titulují „mistře“.

Číst dál

Jemen – vegetace hor

Jemen – vegetace hor

Jemenské hory, zvané Escarpment (Srázy) se prudce zdvíhají z pobřežní nížiny při Rudém moři, zvané Tiháma, a vytvářejí v několika stupních hradbu hor, která odděluje vysoko položené jemenské Centrální plošiny. Srázy pokračují z Jemenu na sever do Saúdské Arábie; saúdskoarabská oblast Asir má velmi podobný charakter. Součástí systému jemenských srázů jsou horské skupiny Jabal Haráz a Jabal Bura.

Číst dál

Jihoománský Dhofar: zelená krajina na Arabském poloostrově – realita nebo fata morgána?

Jihoománský Dhofar: zelená krajina na Arabském poloostrově – realita nebo fata morgána?

Arabský poloostrov má v našich běžných představách podobu kamenité nebo písečné pustiny, pouště nebo polopouště nanejvýš se sporou vegetací, a oáz, jejichž zeleň je dána především datlovými palmami. Je pravda, že tuto představu zde lze použít na většině plochy – Rub al Khali čili Pustý kraj je snad nejrozsáhlejší písčitá poušť a jedno z nejnehostinnějších, nejméně obydlených míst na světě. Přece jen zde ale najdeme pár míst, které se představě vyprahlého suchopáru vymykají. Jedno z nich jsou vysoké hory v Jemenu a na jihozápadě Saúdské Arábie, druhou výjimkou je úzký pobřežní pás v jemensko-ománském pohraničí. Na tuto oblast, která leží z menší části v jihojemenské provincii Mahra a z větší části v ománském governorátu Dhofar, se nyní podívejme podrobněji.

Číst dál

Jordánsko, Wadi Rum – chráněná oblast

Jordánsko, Wadi Rum - chráněná oblast

Dramatická, oranžově a rudě zbarvená krajina Wadi Rum bývá označována za nejkrásnější poušť na Zemi. Hory, široká údolí s písečnými dunami a prameny tvoří jedinečný ekologický systém. V roce 1998 byla vyhlášena chráněnou oblastí k zachování výjimečné krajiny, zdejší flóry, fauny a archeologických nalezišť. Dnes je ve Wadi Rum množství turistických a horolezeckých tras.

Číst dál

Kyrgyzstán a Kazachstán, Ťan-šan, rozvodí řek Tekes a Sary Džas

Kyrgyzské jezero Issyk-kul odděluje severní horské masivy Ťan-šanu od jeho centrálních pohoří, jejichž severní částí je téměř 350 km dlouhý hřeben zvaný Těrský Alatau (Терскей Ала-Тоо) vroubící jezero podél jeho jižních břehů a táhnoucí se dále na východ téměř k hranici Čínské lidové republiky, resp. její autonomní oblastí Sin-ťiang.

Číst dál

Kyrgyzstán, Centrální Ťan-šan, údolní systém Inylček

Kyrgyzstán, Centrální Ťan-šan, údolní systém Inylček

Ťanšanské údolí řeky Inylček, ležící v nejvýchodnější části Kyrgyzstánu a celkově dlouhé přibližně 105 km, lze rozdělit na dvě části: horní východní zaledněnou polovinu údolí a spodní západní nezaledněnou polovinu. Zaledněná, geograficky významnější část je pokrytá stejnojmenným ledovcem, představujícím jeden z nejdelších údolních horských ledovců Eurasie.

Číst dál

Kyrgyzstán, Severní Ťan-šan, Kyrgyzský Alatau, údolní systém Alamedin

Kyrgyzský Alatau (Кыргыз Ала-Тоо) je nejdelší horské pásmo severního ťanšanského systému táhnoucí se ve východo-západním směru v délce asi 370 km téměř od západního cípu jezera Issyk-kul až k městu Taraz (dříve Džambul). Nejvyšší část pohoří s několika vrcholy přes 4800 m se zdvihá jižně přímo nad hlavním městem Kyrgyzstánu, Biškek (dřívější Frunze).

Číst dál