Areál chrámu Nanzen-dži se nachází na úpatí zalesněného pohoří Higašijama ve východní části Kjóta. Jde o jeden z nejvýznamnějších chrámů Japonska, který je současně hlavním chrámem sekty Rinzaj (zenový budhismus). Celý komplex zahrnuje proto i mnoho menších chrámů a samostatných zahrad. Chrám Ten-juan, stojící nedaleko, byl určen pro zenového mistra, který sloužil císaři Kamejamu při jeho náboženských studiích. Budova není ničím příliš výjimečná, zato její dvě zahrady jsou velmi proslulé.
Vodní zahrada Ten-juan
Tento intimní prostor poskytuje návštěvníku opravdové soukromí a místy působí, díky příšeří pod hustou výsadbou a odrazům ve vodní hladině, až magicky. Nabízí putování kolem nevelkého jezírka, které obtáčí nenápadná pěšina, poskytující výhled na vodní plochu formou několika symbolických zastavení nabízejících náměty k přemýšlení.
Evropského návštěvníka by mohl udivit třeba pohled na jakousi silně omšelou boudičku, osaměle umístěnou nedaleko jezerního břehu. Není to ale důkaz nechuti zahradníka k natírání, ale vyjádření principů wabi a sabi, které jsou v meditačních zahradách často využívány. Vyjadřují osamělost a jakousi omšelost časem, měly by evokovat myšlenky o plynutí času a pomíjivosti všech věcí. Navíc v budce nejspíš spokojeně bydlí kachna, které na vzhledu domečku opravdu nezáleží.
Zahrada disponuje také nebývalým počtem luceren, které jsou kromě jiného symbolem osvícení. Většina z nich je opravdu bizarní, protože jsou poskládány z přírodních kamenů, naopak lucerna na okraji vody připomíná domeček a je možné, že v ní symbolicky sídlí místní kami.
Další zajímavé zastavení čeká poutníka v bambusovém hájku, jinde se mu zase nabízí pohled na můstek symbolizující přechod od duchovna k pozemskému či od smrti k životu.
Nakloněný strom je dalším oblíbeným prostředkem tvůrců klasických japonských zahrad. Koruna i kmen zrcadlící se ve vodě poukazuje na fakt, že to, co se jednomu jeví zcela jednoznačně, může v proudu tekoucího času vypadat úplně jinak. Pochopitelně naklonit rostlý strom bez poškození není jen tak, trvá celé generace než vše vypadá úplně přírodně a přirozeně, ale Japonci čekat umějí…
I v této zahradě je pochopitelně nádržka s vodou a naběračka určená k rituální očistě, ale ačkoli jde vždy o velice estetický objekt, zde působí mimořádně tajemně. Voda se totiž sbírá v přirozené puklině neopracovaného, přírodního balvanu čímž vzniká miniaturní jezírko. Součástí zahrady jsou i jednotlivě uložené kameny zajímavých tvarů.
Ačkoliv tato zahrada patří mezi ty kruhově průchozí, lze její krásu pozorovat i z vyhlídkové terasy.
Suchá zahrada Ten-juan
Klasická zenová zahrada je většinou tvořena velice jednoduchými objekty. V ploše uhrabaného písku (znázorňuje vodu a vlnky na ní, případně plynutí času) jsou naaranžovány skupinky kamenů či pouze kámen jediný. Podle jejich počtu, vzhledu a vzájemného postavení většinou symbolizují zcela konkrétní věci. Občas je tato suchá zahrada doplněna i miniaturizovanými dřevinami, případně dlaždicemi sestavenými do určitých vzorů. V této konkrétní zahradě lze obdivovat uprostřed písečných ploch několik pečlivě upravených borovic rostoucích z mechových polštářů.
Fotografováno dne 19. 10. 2014.