První turisté se do horských oblastí Alp vypravili v 19. století. Hledali zde nejen rekreaci, ale i nové zážitky, kterých se jim v městech nedostávalo. Vidět hory a jejich přírodu se stalo módním prvkem. Na horách se objevovalo stále více horských chat, pod kopci vznikala lázeňská střediska s hotely, restauracemi a jinými kratochvilnými vynálezy.
Rakousko
BOTANY.cz na výpravě za láskou, pravdou a alpským šavlorohým zajícem
Rakouský alpský masiv Raxalpe není nutné čtenářům BOTANY.cz speciálně představovat. V naší databázi se nachází pěkná řádka druhů rostlin z této oblasti – stačí se podívat do našeho staršího soupisu. To nám však nebránilo v nové výpravě do tohoto pohoří, která se uskutečnila o víkendu, ve dnech 15. a 16. srpna 2009.
Rakousko, Innsbruck, Botanischer Garten der Universität
Botanická zahrada university v Innsbrucku leží v nadmořské výšce kolem 600 m, vlastně na úpatí severních vápencových Alp. Údolí Innu, zvláště Innsbruck a jeho okolí, patří k vnitroalpinským suchým údolím. Průměrné roční srážky jsou zde asi 860 mm, ale jsou vysušovány teplým výsušným jižním větrem (Föhn).
Rakousko, Innsbruck, zámecký park Ambras
Na okraji Innsbrucku leží zámek Ambras (Amras), který je spojen se jménem Ferdinanda II., druhého syna císaře Ferdinanda I. Habsburského. První manželkou Ferdinanda II. byla měšťanka z přední bankéřské rodiny z Augsburgu, Filipína Welserová. Jednalo se o tzv. morganatické manželství, Filipína byla společensky mnohem nižšího původu. Ferdinand II. se kvůli sňatku vzdal případného nástupnictví na trůn a i jeho děti z tohoto manželství byly z nástupnictví vyloučeny.
Rakousko, Kleinwetzdorf, Englischer Garten Heldenberg
Zahrada se nachází v obci Kleinwetzdorf ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Na jejím jižním okraji stojí zámek Wetzdorf pocházející ze 16. a 17. století. Majitelé zámku se často měnili. V roce 1832 získal panství Joseph Gottfried Pargfrieder, který nechal zámek přestavět ve stylu klasicismu. Nechal také upravit zámeckou zahradu a přes silnici vedoucí na dnešní Heldenberg založil novou Anglickou zahradu. Ta jediná je dnes přístupná veřejnosti.
Rakousko, Koralpe, Naturschutzgebiet Koralmkar
V nejvyšších polohách alpské skupiny Koralpe byla na korutanské straně hraničního hřebene v letech 1982 a 2003 vyhlášena velmi rozsáhlá přírodní rezervace Naturschutzgebiet Koralmkar. Dnes zaujímá rozlohu 324 ha.
Rakousko, Niederösterreich, Naturpark Föhrenberge
Na okraji vídeňské aglomerace se nacházejí pozoruhodné lokality, které již velmi dlouho poutají pozornost milovníků přírody i badatelů. Patří k nim i okolí někdejšího samostatného městečka Mödling: zde začíná pásmo vápencových kopců, prudce spadajících do vídeňské pánve (jinak řečeno do Panonie). Toto pásmo dostalo pojmenování Thermenlinie (lázeňská linie). Jsme totiž na samotném nejvýchodnějším okraji Alp, alespoň co se geologie týče.
Rakousko, Niederösterreich, Naturschutzgebiet Gurhofgraben
Analogií Českomoravské vrchoviny v Dolních Rakousích je oblast nazvaná Waldviertel – měkce zvlněná plošina, do níž se hluboce zařezávají říční údolí. Takovým průlomovým údolím (výstižný německý terminus technicus zní Durchbruchtal) je i Wachau, kde se horninami českého masivu prokousal Dunaj. Impozantní tok lemují skalnaté svahy, zříceniny hradů na ostrožnách, roztroušené vesnice se starobylými kostelíky, terasy s vinicemi a meruňkovými sady.
Rakousko, Totes Gebirge, masivy Groß Priel a Warscheneck
Otevřené hranice do Rakouska usnadnily cestování a přiblížily Alpy. Zatímco z Moravy je nejblíže na Schneeberg, z Čech jsou nejsnadněji dostupné hornorakouské vápencové Alpy. Z Českých Budějovic je to sem sotva 2 hodiny cesty autem, takže se sem dá s klidem vyjet na jednodenní výlet. A že je kam, to snad není ani třeba příliš zdůrazňovat.
Rakousko, Vídeň, Augarten
Víte, co má společného muzeum porcelánu s betonovými protiletadlovými věžemi? No přece totéž, co Beethovenova houslová sonáta s chlapeckým pěveckým sborem! Všechny tyto zdánlivě nesourodé entity spojuje Augarten, nejstarší zahrada Vídně.
Rakousko, Vídeň, Belvedere Schlossgarten
Vídeňský Belvedere je věhlasný barokní palácový areál, jenž byl budován jako letní sídlo prince Evžena Savojského (1663–1736), měl být tedy klenotem jednoho z nejvýznamnějších rakouských vojevůdců ve válce proti Turkům. Najdeme jej poblíž centra města, v těsném sousedství univerzitní botanické zahrady, jen nedaleko od vídeňského hlavního nádraží. Ostatně, daleko to odtud není ani do Hofburgu nebo na Štěpánské náměstí.
Rakousko, Vídeň, Schönbrunn, Holländisch-Botanischer Garten
Kdo by neznal zahrady Schönbrunnu… Vždyť jen těžko bychom hledali za našimi hranicemi jiné místo, které by bylo tak těsně propojené s českými dějinami. Vídeň prostě není cizina a pohled na parter u císařského paláce se s ničím zaměnit nedá.
Jenže stejně – už jen při letmém sledování počtu návštěvníků v jednotlivých částech Schönbrunnu musí snad každého napadnout, že drtivá většina turistů vezme Schönbrunn snad až příliš rychlým tempem: nejprve se vypraví do zámeckých interiérů a na velký parter za hlavním palácem, dojdou až k Neptunově fontáně, někdy navštíví možná ještě i gloriet, pak se třeba objeví na vyhlídce u efektní Zahrady korunního prince, do Labyrintu však nahlédnou už méně často, do oranžerie se obvykle nedostanou vůbec. A pak už – s dětmi pevně přilepenými k dlaním – zamíří rovnou do zdejší zoologické zahrady, kde celý výlet v dovádivém veselí završí. Více se toho totiž stihnout za jediný den nedá. Tohle všechno si ukážeme příště. Tentokrát to ale udělejme maličko jinak, vypravme se spolu do jedné části této zahrady, která leží poněkud stranou od nejprošlapanějších cest, najdeme ji až na západním okraji parku a zaručuji vám, že právě tady se nachází srdce celého schönbrunnského království rostlin. Možná trochu nečekaně se této části Schönbrunnu už pár století říkává Holländisch-Botanischer Garten.