Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity nepatří k zahradám velkým, její umístění nedaleko centra města je však pozoruhodné, zcela jistě velmi zajímavé pro všechny flórymilovné návštěvníky Brna. Přímo z centra města lze sem snadno dojít i pěšky.
LOKALITY
Botanická zahrada Průhonice
Průhonice jsou obcí se snad největší koncentrací institucí, které se zabývají rostlinami u nás. Je to dáno tradicí, která sahá až do roku 1885, kdy majitel panství hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca založil zámecký park, ve kterém postupně shromáždil největší sortiment pěstovaných rostlin u nás. Kromě Průhonického parku, který dnes spravuje Botanický ústav Akademie věd ČR, si návštěvníci mohou prohlédnout i rozsáhlou Dendrologickou zahradu, která vznikla v sedmdesátých letech minulého století. Tato zahrada je součástí Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Málo známá, ale v době květu velice atraktivní, je Botanická zahrada Průhonice (dříve zvaná Botanická zahrada a genofondové sbírky Chotobuz).
Botanická zahrada Teplice
Severočeské Teplice se jistě většině našinců spojují především se známými lázněmi. První zmínky o zdejších léčivých pramenech pocházejí už ze středověku, teplickou lázeňskou atmosféru poznal třeba Ludwig van Beethoven, Johann Wolfgang Goethe, setkávali se tu mocnáři rakouští, pruští i ruští. Inu, je to město přímo památné. Trochu méně se už ale ví o zdejších zahradách a parcích – a není jich tu málo. Navštivme proto jednu z teplických zahrad, a to rovnou tu botanickou.
BOTANY.cz na výpravě za láskou, pravdou a alpským šavlorohým zajícem
Rakouský alpský masiv Raxalpe není nutné čtenářům BOTANY.cz speciálně představovat. V naší databázi se nachází pěkná řádka druhů rostlin z této oblasti – stačí se podívat do našeho staršího soupisu. To nám však nebránilo v nové výpravě do tohoto pohoří, která se uskutečnila o víkendu, ve dnech 15. a 16. srpna 2009.
Boubínsko-stožecká hornatina, Boubínský prales – národní přírodní rezervace
Jen málokteré maloplošné chráněné území u nás se může pochlubit takovou proslulostí mezi širokou veřejností jako právě Boubínský prales. Jde o jev zcela pochopitelný, vždyť majestátní působivost pralesních velikánů ocení i ti lidé, jenž se jinak o přírodu zvláště nezajímají. K proslulosti jistě též nemalou měrou přispívá doba ochrany, jde o jednu z prvních rezervací u nás, chráněnou již od roku 1858, dnes v podstatně zvětšené výměře jako národní přírodní rezervace Boubínský prales.
Bouzovská pahorkatina, Špraněk – národní přírodní rezervace
Národní přírodní rezervace Špraněk se nalézá u obce Javoříčko (okres Olomouc), zničené nacisty podobně jako mnohem známější Lidice, a ve svém nitru ukrývá veřejnosti přístupné Javoříčské jeskyně, jež přinejmenším velikostí Dómu gigantů a bohatostí jeho krápníkové výzdoby nemají u nás obdoby. Území je chráněno už od roku 1949 a předmětem ochrany jsou krasové jevy v devonských bradlových vápencích s jeskyněmi pod zemí a se vzácnou teplomilnou květenou na povrchu.
Branžovský hvozd, Bělč – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Bělč se nachází v severovýchodní části mikroregionu Běleč (okres Klatovy). Byla vyhlášena 12. dubna 1955 vyhláškou 737/54 Ministerstva kultury. Nejvýznamnější přírodní charakteristikou je bukový porost starý cca 200 let s typickou vegetací květnaté bučiny.
Branžovský hvozd, Bělýšov – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Bělýšov leží na jihozápadním cípu Bělýšovského lesa nad obcemi Slatina a Balkovy na Klatovsku. Hřeben Bělýšova (Říčej 692 m) je jedním ze tří souběžných hřbetů Chudenické vrchoviny oddělených širokými údolími, která na jihozápadě spojuje nejvyšší příčný hřbet Koráb (Koráb 722 m) nad Kdyní. Rozloha rezervace činí 11,4 hektaru.
Branžovský hvozd, Chudenická Bažantnice – přírodní památka
Chudenická bažantnice se nalézá 3 km jihozápadně od Chudenic, bažantnice zde byla založena roku 1719 šlechtickým rodem Černínů a její areál zabíral i zemědělskou půdu a sahal dřevěným oplocením až k zámeckému parku Zámku Lázeň. Součástí areálu se sídlem fořta (lesovnou) byla také soustava malých pstruhových sádek se dvěma rybníky na Bezpravovickém potoce (respektive uměle vybudovaném kanálu). V pozdějších letech při zrušení nedalekého poutního kostela sv. Wofganga byla postavena z kamene kostelního zdiva obvodová zeď obory a rozloha celé bažantnice byla výrazně zmenšena. Území v nadmořské výšce cca 450 m je tvořeno úvalem s širokým, mírně vyklenutým hřebenem na jihozápadní hranici.
Brazílie, Amazonas, Jardim Botânico de Manaus a Reserva Florestal Adolfo Ducke
Exotický Manaus, hlavní město brazilského státu Amazonas, dokáže navodit v myslích nás Středoevropanů představy jistě nejrůznorodější. Někdo si možná trochu ukvapeně vybaví mohutnou Amazonku, která tudy ve skutečnosti vlastně vůbec neteče, jinému zas před očima vyvstanou neproniknutelné amazonské pralesy, které tu v okolí sice stále jsou, ale už to není, co to bývávalo…
Brdy, Louky pod Palcířem – přírodní památka
Dvě malé lesní loučky na úpatí vrchu Palcíř u cesty Vlásenka, vedoucí ze Skořic (okres Rokycany) k zámku Tři Trubky, byly v říjnu 2020 vyhlášeny přírodní památkou. Chráněné území měří 2,14 ha a nachází se v nadmořské výšce 618–647 m. Jde o vlhké extenzivně obhospodařované pcháčové louky s neupraveným vodním režimem a výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.
Brno, Hádecká planinka a Růženin lom
Bledá stěna hádeckého lomu se tyčí nad Brnem jako pomník lidské chamtivosti. Dnes už naštěstí (a snad navždy) zdejší těžební mechanismy utichly a Hády se vracejí přírodě.
Brno, Kamenný vrch – přírodní rezervace
V těsném sousedství brněnského sídliště Kamenný vrch se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, jejíž největší botanická atrakce rozzáří zdejší stepní stráně krátce po příchodu jara.
Brno, Obřanská stráň – přírodní památka
Za devatero železničními semafory a devětadevadesáti výhybkami (počítáno od brněnského hlavního nádraží), za jedním středním železničním mostem a nad jedním menším tunelem proplétá vítr jemné nažky odkvetlých konikleců s dlouhými vousy kavylů. Jsme právě na jedné z nejmenších brněnských stepí, procházíme se po Obřanské stráni.