Syn.: Agrostis ravennae (L.) P. Beauv., Andropogon caudatus M. Bieb., nom. inval., Andropogon ravennae L., Erianthus elephantinus Hook. f., Erianthus jamaicensis Andersson, Erianthus monstieri Carrière, Erianthus parviflorus Pilg., Erianthus purpurascens Andersson, Erianthus ravennae (L.) P. Beauv., Erianthus scriptorius Bubani, Ripidium elephantinum (Hook. f.) Grassl, Ripidium ravennae (L.) Trin., Saccharum elephantinum (Hook. f.) V. Naray. ex Bor, Saccharum jamaicense Trin., Saccharum parviflorum (Pilg.) Pilg., Tripidium ravennae (L.) H. Scholz
Česká jména: třtinovec jižní (Kubát 2002)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Rozsáhlý přirozený areál sahá od Středozemí až do Číny. V Evropě roste od Španělska po Řecko a evropskou část Turecka (včetně většiny ostrovů), zasahuje i do Bulharska. V Africe byl zaznamenán jak v mediteránní části severní části kontinentu (od Maroka po Libyi), ale také v oázách na Sahaře (ještě v severním Nigeru a Čadu) a na východě Afriky v Somálsku. V Asii se vyskytuje na Blízkém východě, v Zakavkazí, přes Írán zasahuje v pruhu až do severozápadní Indie, rovněž roste ve středoasijských republikách od Turkmenistánu až po Kazachstán a zasahuje dokonce i do nejzápadnější části Číny (Sin-ťiang), dále roste na Arabském poloostrově. Druhotný výskyt byl zaznamenán v Rumunsku, ale i v Severní Americe, kde v některých oblastech se chová invazivně.
Ekologie: Vytváří rákosiny na písčitých místech na březích vodních toků a jezer. Místy tvoří dominantu porostů, které se fyziognomicky liší od jiných rákosin trsnatým uspořádáním.
Popis: Velmi statná tráva, tvoří mohutné trsy; stébla dosahují výšky (1,5–)2– 4,5 m, dolní kolénka jsou chlupatá, horní lysá. Listy jsou čárkovité, 0,5–1,2 m dlouhé a 0,3–2 cm široké, žlábkovité, tuhé a velmi ostře drsné; jazýček je úzký. Květenství je bohatá hustá lata 25–70 cm dlouhá, její vřeteno je hranaté, větvičky jsou několikanásobně větvené; koncové větvičky laty jsou 1,5–3 cm dlouhé, na kolénkách a na stopkách klásků krátce brvité; klásky vyrůstají v párech (v páru je vždy stopkatý a přisedlý klásek) jsou 3–6,5 mm dlouhé, 2květé, dolní kvítek je sterilní, horní je oboupohlavný; plevy jsou stejné, blanité, na přisedlých kláscích lysé, na stopkatých obvykle řídce chlupaté; dolní plucha je kopinatá, blanitá, horní je protažená do osiny 2,5–10 mm dlouhé. Obilka je nahá.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2013) tento druh klasifikuje jako méně dotčený (least concern). Týká se to hlavně evropského výskytu; zejména ve Středozemí (s výjimkou Španělska) je dosti vzácný, všeobecně je vázaný na potenciálně ohrožená stanoviště mokřadů.
Využití: Jako pícnina nemá příliš velký význam; tvoří sice značnou biomasu, ale tuhé a ostré listy dobytek neoblibuje. Pevná stébla jsou místy materiálem pro stavbu přístřešků. Určitý význam má i jako okrasná solitéra.
Poznámka: V poslední době někteří autoři tento druh umisťují do rodu Tripidium, který se vůči rodu Saccharum vymezuje přítomností dlouhých osin.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 24. a 25. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, Hasik a wádí Ash Shuwaymiyah).