Syn.: Ebulum chinensis (Lindl.) Nakai, Sambucus argyi H. Lév., Sambucus chinensis Lindl., Sambucus formosana Nakai, Sambucus henriana Samutina, Sambucus hookeri Rehder
Čeleď: Viburnaceae Raf. – kalinovité
Rozšíření: Dosti velký areál se rozprostírá v jihovýchodní Asii. Zahrnuje Nepál, východní Indii, Bhútán, Bangladéš, Barmu, jižní a střední Čínu, Laos, Vietnam, Kambodžu, Thajsko, Malajsii, Filipíny, Tchaj-wan, ostrovy Rjúkjú i jižní část Japonska, dále mnohé ostrovy Indonésie. Nejistý je výskyt na Nové Guineji.
Ekologie: Roste na horských svazích, často na lesních okrajích, v křovinách a podél vodních toků. Lokality leží v nadmořské výšce 300–2600 m.
Popis: Statná bylina, polokeř až keř 1–2 m vysoký; větve jsou proužkované, s nezřetelnými lenticelami, dužnina uprostřed je bílá; na vegetativních částech jsou častá extraflorální nektária. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené, obvykle s 2–3 jařmy; postranní lístky jsou vstřícné nebo střídavé, kopinaté, 6–13 cm dlouhé a 2–3 cm široké, v mládí na líci řídce chlupaté, na bázi asymetrické, uťaté až zaokrouhlené, na okraji pilovité, často v dolní polovině s 1 nebo několika žlázkami na zoubcích, na vrcholu zašpičatělé, nejdolejší pár lístků obvykle krátce řapíčkatý; koncový lístek je vejčitý až obvejčitý. Květenství je plochá lata složená z vidlanů, větve jsou obvykle 3, roztroušeně žlutavě chlupaté; některé květy jsou přeměněny na vytrvávající baňkovitá nektária; kalich je baňkovitý, s trojúhelníkovitými cípy; koruna je kolovitá, bílá; tyčinek je 5, s žlutými nebo nachovými prašníky; semeník je spodní, 3pouzdrý, blizna trojlaločná. Plodem je téměř kulovitá peckovice o průměru 3–4 mm, za zralosti červená, s 3–4 bradavčitými peckami.
Záměny: Nejblíže příbuzný, rovněž východoasijský Sambucus adnata se liší všemi květy oboupohlavnými, fertilními.
Využití: Rostlina je často užívaná v lidovém léčitelství při nejrůznějších indikacích.
Poznámka: Otázka zařazení bezů do čeledi je stále spíše otevřená: patří mezi zimolezovité (Caprifoliaceae), pižmovkovité (Adoxaceae), kalinovité (Viburnaceae) nebo do čeledi samostatné (Sambucaceae)? Týká se to ale i celého příbuzenského okruhu kolem zimolezovitých (Caprifoliaceae), štětkovitých (Dipsacaceae) a kozlíkovitých (Valerianaceae), neboť na definitivním uspořádání se badatelé stále nemohou úplně shodnout. Zde jsme přijali současné pojetí respektované mezinárodní pracovní skupiny systematických botaniků (Angiosperm Phylogeny Group) z roku 2020.
Fotografováno dne 23. 2. 2020 (Filipíny, Luzon, Banaue).