Česká jména: hroznovice (Presl 1846)
Systematické zařazení: Chromista, Ochrophyta, Phaeophyceae, Fucales, Sargassaceae
Rozšíření: Tento druhově značně bohatý rod hnědých řas se vyskytuje v tropických i subtropických mořích obou zemských polokoulí (u břehů mexického Yucatánu, odkud pocházejí naše fotografie, lze zaznamenat například druhy Sargassum filipendula, S. fluitans, S. hystrix, S. natans, S. polyceratium aj.), zasahuje také do moří mírného pásu (u břehů západní Evropy se můžeme setkat s druhem Sargassum muticum, v Mediteránu zas například se Sargassum vulgare).
Ekologie: Rod je rozdělován do dvou základních skupin: do první skupiny patří druhy litorální, které vyrůstají z mořského dna u pobřeží (např. Sargassum vulgare), druhou skupinou jsou pelagické druhy rostoucí v povrchových vodách volného moře (např. S. fluitans). Právě pro častý výskyt těchto plovoucích řas byla pojmenována část Atlantského oceánu u břehů jihovýchodu USA Sargasovým mořem, řasy zde vytvářejí až tzv. „plovoucí louky“. Tyto porosty jsou útočištěm pro řadu druhů mořských živočichů, včetně některých druhů endemických.
Popis: Mořské řasy s dobře vyvinutými, až několik metrů dlouhými stélkami, žlutohnědými až hnědými. Kauloidy jsou větvené, fyloidy jsou podlouhlé až skoro okrouhlé, někdy celokrajné, jindy po okraji pilovité, opatřené četnými vzduchovými měchýřky. Pelagické druhy se rozmnožují vegetativně. Bývá rozlišováno na 300 druhů, které lze navzájem odlišit povětšinou jen podle velmi detailních znaků.
Využití: O užitku plynoucím z plovoucích druhů řas se zmiňoval otec české botaniky J. S. Presl již v roce 1846 takto: … oba rody prý ve vodě sladké močené a vařené užívají marináři portugalští a hollandští proti neduhům močovým, a Američané proti voleti. Jen dodejme, že ze stélek řas rodu Sargassum se získává kyselina alginová, z popelu sušených stélek jód.
Poznámka: V některých oblastech tropických moří (především v Karibském moři) jsou v posledním desetiletí tyto řasy vyplavovány v neobvykle značném množství i na pobřeží, kde mohou způsobovat značné problémy, rozkládající se řasy mohou představovat zdravotní riziko dokonce i pro člověka. Tato „invaze“ snad může souviset s klimatickými změnami, proměnami mořských proudů, nárůst jejich početnosti však může být způsoben též silným splachem živin ze zemědělských hnojiv a znečištěním moří odpadními vodami z měst na pobřeží.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 6. 11. 2019 (Mexiko, stát Quintana Roo, pobřeží u obce Tulum).