SCORPIURUS MURICATUS L. – štírovka měkkoostenná

Syn.: Scorpiurus sulcatus L., Scorpiurus laevigatus Lindl.
Čeleď: Fabaceae – bobovité

Scorpiurus muricatus

Rozšíření: Makaronésie, Středozemí (také černomořský Krym), jihozápadní Asie (až po Írán), v Africe především na severu kontinentu, ale i v Etiopii. Druh byl zavlečen i na severovýchodní pobřeží USA, do Austrálie a do řady dalších států světa. Vzácně je zavlékán i do Česka (např. Praha-Smíchov, Hranice na Moravě).

Ekologie: Roste na okraji polí, úhorech, rumištích a náspech, kolem cest a železničních tratí, také sukulentový buš, makchie a garrigue, až do nadmořské výšky 1 200 m.

Popis: Jednoletá bylina, lodyha poléhavá, na vrcholu vystoupavá, 5–60(–80) cm dlouhá, chlupatá nebo lysá, listy obkopinaté až vejčité, celokrajné, až 10 cm dlouhé a 2 cm široké, se 3–5 žilkami, palisty srostlé s řapíkem. Květenstvím je 3–5květý okolík, květy na dlouhých stopkách, kalich zvonkovitý, koruny 5–10 mm dlouhé, žluté, člunek o málo delší než křídla, kvete od dubna do července. Plodem je 2–5 cm dlouhý lusk, spirálovitě stočený, nápadně ostnitý.

Záměny: Ve Středozemí se vyskytuje ještě podobný druh Scorpiurus vermiculatus, jehož květy jsou většinou jednotlivé (nanejvýš v páru) a lusky bradavičnaté, bez ostnů.

Poznámka: Rozlišuje se několik variet, u nás se objevuje údajně S. m. var. subvillosus.

Scorpiurus muricatusScorpiurus muricatus
Scorpiurus muricatus

Fotografováno dne 1. 4. 2006 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Tenerife, Arona).