Syn.: Seseli austriacum auct. non (Beck) Wohlf., Seseli devenyense Simonk., Seseli elatum subsp. heterophyllum (Janka) Holub, Seseli elatum subsp. osseum (Crantz emend. Simonk.) P. W. Ball, Seseli glaucum auct. non L., Seseli osseum subsp. austriacum auct. non (Beck) Thell., Seseli osseum subsp. devenyense (Simonk.) Thell.
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Sesel sivý je rozšířen v panonské oblasti střední Evropy, lokality ve středních Čechách jsou součástí izolované arely.
Ekologie: Roste na skalách, kamenitých výslunných stráních na mělkých, skeletovitých, živinami bohatých půdách nebo ve skalních štěrbinách, nejčastěji na vápencích nebo třetihorních vyvřelinách. Vyhledává jižně orientované svahy. Druh kvete od července do září.
Popis: Vytrvalé, řidčeji dvouleté lysé byliny. Kořen je přímý, chudě větvený. Lodyha přímá, 30–120(–150) cm vysoká, oblá, jemně rýhovaná, tuhá, ojíněná, v dolní části řídce olistěná, od 1/3 až 1/2 větvená a téměř bezlistá. Dolní listy v přízemní růžici, dlouze řapíkaté, čepel v obrysu trojúhelníkovitá, dvakrát až čtyřikrát zpeřená, úkrojky čárkovité. Lodyžní listy s čepelí méně členěnou, přisedlou na úzké pochvě. Okolíky koncové, ze 7–15 okolíčků, obal chybí nebo je tvořen jediným listenem. Obalíčky tvořeny 5–6 šídlovitými listeny, kratšími nebo nanejvýš zdéli květních stopek. Kališní cípy trojúhelníkovité, korunní lístky bílé, asi 0,5 mm dlouhé, na vrcholu mělce vykrojené, stylopodium za květu vyklenuté, přesahující semeník, čnělky přímé, za plodu rozestálé. Dvounažky v obrysu eliptické. Merikarpia s pěti ostrými primárními žebry.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je sesel sivý řazen k vzácnějším druhům naší květeny, které vyžadují další pozornost (C4a).
Fotografováno dne 21. 7. 2009 (Česko, PP Baba v Praze).