Syn.: Calvaria borbonica (A. DC.) Dubard, Mastichodendron borbonicum (A. DC.) Baehni, Sideroxylon floribundum Cordem., Sideroxylon pedicellatum Cordem., Sideroxylon spurium Cordem.
Čeleď: Sapotaceae Juss. – zapotovité
Rozšíření: Endemit ostrova Réunion; někteří badatelé rozlišují dvě variety, z nichž drobnější nominátní by se měla vyskytovat ve vyšších nadmořských výškách; zdá se však, že jde spíše o ekomorfózy. V rodu Sideroxylon se dnes rozlišuje asi 70 druhů, které rostou v tropech, méně i v subtropech Starého i Nového světa. Na Maskarénách jsou tyto dřeviny zastoupeny více endemickými druhy: na Réunionu roste ještě Sideroxylon majus, na Mauriciu jsou známy asi 4 druhy.
Ekologie: Provází lesní porosty, zejména na vlhké, návětrné straně ostrova, v prostředí permanentní vysoké vzdušné vlhkosti, na živinami velmi bohatých stanovištích. Lokality leží od hladiny moře až do nadmořské výšky 2000 m.
Popis: Stálezelený, často mohutný, při poranění mléčící strom vysoký 5–15(–20) m; kmen může dosáhnout až 1 m v průměru, borka je šedohnědá, rozpraskaná. Listy jsou střídavé, soustředěné na konce letorostů, krátce řapíkaté, kožovité, eliptické, na bázi zaokrouhlené, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené až mělce vykrojené, hlavní žilka je v dolní polovině listu velmi silná, světlá, postranní žilky jsou rovné, víceméně souběžné. Drobné květy vyrůstají v chudých svazečcích v paždí listů nebo na starších větvích (kauliflorie), jsou asi 5 mm dlouhé; kalich je téměř volný, 4–5četný; koruna je zvonkovitá; tyčinky tvoří jediný kruh; semeník je svrchní. Plodem je krátce stopkatá obvejcovitá bobule 1–1,5 cm dlouhá, za zralosti tmavočervená, s mléčící dužninou a jediným semenem.
Poznámka: I v latinském jménu tohoto rodu se odráží skutečnost, že dřevo těchto stromů je velmi tvrdé, jakoby „železné“.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 15., 17. a 18. 9. 2009 (Réunion: Forêt de Bébour; Cirque de Cilaos, Bras Sec a Col du Taïbit).