Zastavili jsme v polovině cesty mezi městem Frýdkem a vískou Skalicí, v hlubokém údolí pod námi šumí řeka Morávka. Jsme uprostřed kraje, na nějž bylo v nedávné minulosti nahlíženo převážně jako na kouřící fabriku republiky.
Tato představa je však právě na tomto místě silně vzdálená realitě. Pravda, komíny v dálce patrné jsou, mnohem výraznějšími dominantami horizontu jsou však nádherné frýdecké kostelní věže. Věhlasná frýdecká bazilika se zázračnou Madonou na obzoru připomíná, že tento kout je krajinou dávných nadpozemských zázraků. A stačí se jen mírně pootočit a nad vámi se rozestře mohutný masiv nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd (Lysá hora – 1323 m n. m.). Pochopíte, jak blízko stojíte zázrakům, jste v jejich samotném středu. Minulost i současnost, kultura i příroda. Takže jaké komíny? Kdo by chtěl meditovat právě o nich?
Mezi pátým a jedenáctým kilometrem toku se koryto řeky Morávky začíná výrazněji zařezávat do okolní krajiny. V některých místech je dno řeky pokryto štěrkovými nánosy, pro které je příznačné převrstvování a překládání toku, níže po proudu se vytvořil zase hluboký kaňon, v němž Morávka překonává řadu skalních prahů a peřejí.
Břehy řeky lemují lužní porosty, především zde nacházíme několik druhů vrb. Koncem srpna, kdy jsme tuto lokalitu navštívili, zde však ještě vykvétalo i několik dalších pro podobná stanoviště typických rostlin. Na sušších skalách nad řekou zářila vysoká divizna černá (Verbascum nigrum), vratič obecný (Tanacetum vulgare), v hojné míře zde ještě stále kvetla i statná komonice bílá (Melilotus albus), dávná kulturní plodina, která se dříve používala jako pícnina i léčivka. Zavěšovala se také na trám nad dveře, aby ochraňovala dům. Žlutokvětou šalvěj lepkavou (Salvia glutinosa) jsme našli ve vlhkém stínu lesa, na stinných březích zase dokvétal starček Fuchsův (Senecio ovatus). Ve štěrku řeky se zvedala něžně kvetoucí vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium), jejíž listy sloužily v minulosti jako náhražka čaje, slunná a přitom dostatečně vlhká místa nad řekou se zas stala vhodným stanovištěm pro příjemně vonící sadec konopáč (Eupatorium cannabinum).
Vše zatím bylo příjemné a milé, avšak přiznávám, že pro krásu šalvěje nebo sadce konopáče jsme do údolí Morávky nepřijeli. Naše cesta měla cíl jiný. Chtěli jsme se setkat se zdejší bezesporu nejvzácnější rostlinou, se druhem kriticky ohroženým, který se objevuje ve větším množství vlastně jen v řečišti Morávky. Zajímal nás židoviník německý (Myricaria germanica). Je to až dva metry vysoký keř, svým habitem se podobá tamaryšku. Není u nás mnoho míst, kde by židoviník rostl, všechna jsou soustředěna do severovýchodní části Moravy a jihovýchodu Slezska. Roste výhradně na štěrkových naplaveninách řek, nevadí mu ani zaplavení, zasypání štěrkem nebo pískem a vzedmutá voda mu dokonce pomáhá při vegetativním rozmnožování a šíření. Stanoviště, která židoviník vyhledává, se mohou zdát v mnohém extrémní, pro tuto rostlinu jsou však tyto podmínky životně důležité. Regulace říčních toků v minulosti vedly k zániku řady jeho lokalit.
Setkání se židoviníkem je v naší přírodě událostí velice vzácnou, cesta na severovýchod je pro mnohé daleká. Místa, na nichž roste, jsou však natolik zajímavá, že cesta sem za větší námahu určitě stojí.
Některé druhy rostlin Skalické Morávky:
Alnus incana – olše šedá
Calamagrostis pseudophragmites – třtina pobřežní
Echium vulgare – hadinec obecný
Epilobium angustifolium – vrbovka úzkolistá
Equisetum hyemale – přeslička zimní
Equisetum ramosissimum – přeslička větevnatá
Equisetum variegatum – přeslička různobarvá
Eupatorium cannabinum – sadec konopáč
Fraxinus excelsior – jasan ztepilý
Impatiens glandulifera – netýkavka žláznatá
Melilotus albus – komonice bílá
Myricaria germanica – židoviník německý
Reynoutria spp. – křídlatka
Salix daphnoides – vrba lýkovcová
Salix elaeagnos – vrba šedá
Salvia glutinosa – šalvěj lepkavá
Senecio ovatus – starček Fuchsův
Tanacetum vulgare – vratič obecný
Verbascum nigrum – divizna černá
Fotografováno na podzim 2003 a v létě 2004.