Syn.: Drimopogon douglasii (Hook.) B. D. Jacks.
Česká jména: tavolník Douglasův (Kubát 2002)
Slovenská jména: tavola Douglasova (Dostál 1950), tavoľník (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Druh západu Severní Ameriky, jeho areál se táhne od nejjižnější části Aljašky přes kanadskou Britskou Kolumbii a americké státy Washington, Idaho a Oregon až do severní Kalifornie. Rozlišují se dva poddruhy, kromě nominátního je to ještě Spiraea douglasii subsp. menziesii. Od první poloviny 19. století je vysazován v zahradách a parcích rovněž v Evropě, odkud může občas zplaňovat i u nás.
Ekologie: Roste v pobřežní vegetaci, na mokrých loukách, v mokřinách i vlhkých lesních lemech, objevuje se rovněž v příkopech kolem cest, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2500 m. Kvete od května až do srpna.
Popis: Opadavý prutnatý keř s kořenovými výběžky, 100–300 cm vysoký, s letorosty plstnatými až olysalými a větvemi vystoupavými až přímými. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, eliptické až obvejčité, 3–10 cm dlouhé a 0,5–4 cm široké, na bázi klínovité nebo zaokrouhlené, jen v horní polovině listu na okraji pilovité, na vrcholu špičaté či tupé, na líci lysé, na rubu bělavě plstnaté, někdy však jen chlupaté či dokonce lysé (u subsp. menziesii). Květenství je terminální, latnaté, 10–25 cm dlouhé; kališní lístky jsou vejčité, asi 1 mm dlouhé, plstnaté, korunní lístky jsou vejčité až okrouhlé, 1–2 mm dlouhé, růžové; tyčinek je 25–35, jsou 2–3krát delší než korunní lístky. Plody jsou lysé měchýřky, 2,5–3 mm dlouhé.
Poznámka: Druhové jméno odkazuje na britského botanika Davida Douglase.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 23. a 24. 8. 2017 (USA, Oregon, Mount Hood National Forest, Trillium Lake a Mirror Lake), 30. 8. 2017 (USA, Kalifornie, Lassen Volcanic National Park).