Syn.: Myrtus cumini L., Eugenia cumini (L.) Druce, Eugenia jambolana Lam., Syzygium jambolanum (Lam.) DC.
Česká jména: kryškovec vykrojený (Presl 1846), jambolan, kryškovec (Mareček 2001), hřebíčkovec (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité
Rozšíření: Pochází z jihovýchodní Asie (Bangladéš, Indie, Nepál, Pákistán a Indonésie). Indickými emigranty byl strom rozšířen do dalších tropických oblastí bývalých britských kolonií. V současné době roste v ostatních oblastech jižní a jihovýchodní Asie, včetně Filipín, Barmy, jihu Íránu a Afghánistánu, pěstuje se v Surinamu, na Trinidadu a Tobago. Roste v Austrálii a Africe. Přestože pochází z tropů, roste snadno v subtropickém klimatu a lze jej nalézt také na Floridě. Do Brazílie byl dovezen během portugalské kolonizace, na některých místech zplaněl. Je invazivní na Havajských a Cookových ostrovech a ve Francouzské Polynésii.
Ekologie: Roste v tropických a subtropických lesích, na širokém spektru stanovišť. Nejlépe prosperuje ve vlhkých oblastech, snáší i záplavy, starší stromy jsou odolné i vůči suchu a slabým mrazům. Roste od mořského pobřeží po nadmořské výšky kolem 1800 m.
Popis: Stálezelená, poměrně rychle rostoucí dřevina. Dorůstá výšky až 30 m, dožívá se více než 100 let. Kmen se nízko nad zemí větví, borka na spodní části je drsná a popraskaná, na větvích je hladká, světle šedá. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, dlouhé 5–25 cm, 2,5–10 cm široké, podlouhle eliptické, zašpičatělé nebo tupé, hladké, lesklé, mladé jsou narůžovělé, později tmavě zelené, na rubu světlejší, s výraznou žilnatinou, kožovité, mají terpentýnovou vůni. Květenství je rozvětvená lata. Květy jsou vonné, asi 2,5 cm dlouhé, kalich je žlutavý, nálevkovitý, květ má 4–5 korunních lístků, bělavých, růžovějících, ale velmi brzy opadávajících, zůstává jen množství bílých tyčinek. Plody jsou bobulovité, 1–5 cm dlouhé, zpočátku zelené, postupně se barví růžově, v plné zralosti jsou téměř černé, se šťavnatou dužninou a obvykle pouze jediným semenem. Existuje varieta s plody bílé barvy.
Využití: Plody jsou jedlé, mají vysoký obsah vitaminů A a C, obsahují pryskyřice, kyselinu gallovou a třísloviny, mají sladkokyselou svíravou chuť. Jsou vyhledávány ptáky, kteří pak rozšiřují semena. Využívají se pro přípravu džusu, vína, destilátů a octa. Z listů se destiluje esenciální olej, který se využívá v parfumérii. Z kůry se vyrábí hnědé barvivo, extrakty z kůry se užívají při činění kůže. Dřevo je husté a je odolné proti vodě, je používáno ve stavebnictví, na železniční pražce, při výrobě lodí, zemědělského nářadí, při instalaci motorů ve studnách a k výrobě levného nábytku. Druh má dlouhou tradici v alternativní medicíně. Plody se používají při léčení žaludečních obtíží, působí i jako diuretikum, šťáva při bolestech v krku. Kůra a listy mají antibiotickou aktivitu, jsou používány k léčení zánětu dásní, při bronchitidě, průjmu, na sedací koupele při ženských nemocech, také u anémie, spolu se semeny při diabetes, kde rychle snižují hladinu cukru v krvi a pro regulaci krevního tlaku. Strom je hodnotný pro včelaře, květy mají dostatek nektaru, med je dobré kvality. Je pěstován na kávových plantážích, kde poskytuje stín.
Poznámka: Podle hinduistické tradice se Ráma živil plody tohoto stromu po 14 let v lese během vyhnanství. Plody (v Indii nazývané jambul, také jamun) jsou proto považovány za „ovoce bohů“. K barvě jeho plodů se připodobňuje barva pleti boha Krišny, k tvaru plodů krásné oči.
Fotografováno dne 16. 11. 2010 (Réunion, Cirque de Mafate).