Čeleď: Meliaceae Juss. – zederachovité
Rozšíření: Endemit Madagaskaru, těžiště jeho areálu leží v suché jihozápadní části ostrova, na severu zasahuje i do centrálních hor zhruba k Isalu, blíže při pobřeží dokonce až k Morafenobe na severozápadě ostrova.
Ekologie: Roste v suchých lesích a křovinách, v buši, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 900 m.
Popis: Opadavý keř, 150–250 cm vysoký, s větvemi v průřezu okrouhlými, letorosty chlupatými a borkou šedohnědou, drsnou. Listy jsou střídavé, řapík je zhruba jen 2 mm dlouhý, čepel je eliptická až obkopinatá, 4–5 cm dlouhá a 2–3 cm široká, na bázi klínovitá, celokrajná, na vrcholu tupá, lysá, na žilkách s nažloutlými chlupy. Květy vyrůstají po 1–3, jsou přisedlé, až 5 cm dlouhé, 4četné; kalich je trubkovitý, zhruba 4 mm dlouhý, se 4 krátkými a chlupatými cípy; korunní lístky jsou volné, až 4 cm dlouhé, úzce kopisťovité, červené, odstálé či zahnuté; tyčinek je 8, jejich nitky srůstají do válcovité trubky asi 4 cm dlouhé, zakončené zřetelnými a poněkud světlejšími zahnutými cípy, mezi nimi jsou přisedlé prašníky; čnělka je červená, z tyčinkové trubky vyniklá.
Poznámka: Druhové jméno vzdává poctu německému přírodovědci Gustavovi W. Fockemu (1810–77). Rod Turraea zahrnuje snad okolo 70 druhů, které se vyskytují v tropech Afriky, Asie a Austrálie – jen na Madagaskaru jich roste 19 druhů, 17 z nich je endemických. Na Madagaskaru se můžeme setkat ještě s poněkud podobným endemickým rodem Humbertioturraea.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 13. 10. 2016 (Madagaskar, NP Isalo).