Přírodní památka V hrobech se nachází v městské části Kamýk v jižní části Prahy. Na dohled z tohoto výslunného jihovýchodně orientovaného svahu můžete zahlédnout budovy Českého hydrometeorologického ústavu, z druhé části základní školu a paneláky kamýckého sídliště v ulici K lesu.
Údolí, do kterého se přírodní památka v severozápadní části svažuje, vytváří levostranný přítok Lhoteckého potoka. Zejména pro bezobratlé živočichy je důležitý navazující háj Kamýk vytvářející refugium drobných živočichů. Jako chráněné území byl (tehdy ještě chráněný přírodní výtvor) V hrobech vyhlášen v roce 1988 na výměře 1,3 hektaru. Důvodem vyhlášení byla pastvina se vzácnými teplomilnými druhy rostlin a živočichů.
Jako významná botanická lokalita bylo ale území V hrobech známé botanické veřejnosti mnohem dříve. Ladislav Palek se ve svém příspěvku ke květeně Prahy v roce 1977 zmiňuje např. o lýkovci vonném (Daphne cneorum), druhu, který je dnes znám v Čechách už jen na několika málo lokalitách na Mělnicku a v Českém krasu. Uvádí 14 keříčků pod mohutným trsem janovce na vrcholu svahu v blízkosti bohatého porostu koniklece (25. 5. 1953). Autor dále uvádí, že v následujícím roce bylo stanoviště lýkovce vonného zničeno spálením janovcového keře a později, asi roku 1970, byla celá lokalita i s koniklecovými porosty přeorána.
Podobný osud měly i další vzácné druhy, jako je růže keltská (Rosa gallica). Donedávna ještě relativně početnou populaci zde měl koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), jehož výskyt je jedním z hlavních předmětů ochrany. Tento silně ohrožený a chráněný druh je ohrožen zarůstáním stanoviště a mizením rozvolněných ploch na úkor agresivnějších (a na živiny náročnějších) druhů, jako je ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius).
Dalším a neméně podstatným ohrožením je blízkost sídlišť a vysoká návštěvnost. Tento pěkný a fotogenický druh může být předmětem zájmu sběratelů-skalničkářů – pravděpodobnost, že rostliny po přesazení zásah vydrží, je však nulová. Koniklece ze svého dlouhého kořene vytvářejí jemné dlouhé kořínky, pronikající nejčastěji do skalnatých škvír; jakoukoli manipulací se kořínky přetrhají a rostliny jsou tak odsouzeny k zániku. Mohu proto všem takovým klientům doporučit nejbližší zahradnictví s mnohem zajímavějšími druhy konikleců kvetoucími bohatěji a také déle. Vzhledem k tomu, že se jedná o druh chráněný zákonem, není zanedbatelná ani výše pokuty.
Bohužel v nedávné době byla tato populace koniklece zdecimována nenechavou návštěvnicí-„zahrádkářkou“.
Vegetaci tvoří acidofilní suché trávníky (sv. Koelerio-Phleion phleoidis), které vytvářejí svým druhovým složením přechod mezi suchými trávníky (tř. Festuco-Brometea) vyskytujícími se na bázemi bohatších půdách a společenstvy vyvíjejícími se na živinami chudých kyselých píscích (sv. Armerion elongatae). Konkrétně společenstvo v přírodní památce V hrobech je zařaditelné do asociace acidofilních suchých trávníků teplých oblastí (Potentillo heptaphyllae-Festucetum rubrae, syn. Pulsatilo pratensis-Avenuletum pratensis).
Mezi charakteristickými druhy tohoto společenstva byly v době návštěvy zaznamenány např. chrpa latnatá (Centaurea stoebe), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), chlupáček zední (Pilosella officinarum), mochna písečná (Potentilla incana) a další.
Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní památce V hrobech:
Armeria vulgaris subsp. vulgaris – trávnička obecná pravá
Arrhenatherum elatius – ovsík vyvýšený
Artemisia campestris – pelyněk ladní
Calamagrostis epigejos – třtina křovištní
Carex humilis – ostřice nízká
Centaurea stoebe – chrpa latnatá
Cerastium arvense – rožec rolní
Cotoneaster integerrimus – skalník celokrajný
Cytisus scoparius – janovec metlatý
Dianthus carthusianorum – hvozdík kartouzek
Echium vulgare – hadinec obecný
Eryngium campestre – máčka ladní
Euphorbia cyparissias – pryšec chvojka
Festuca rupicola – kostřava žlábkatá
Gagea bohemica subsp. bohemica – křivatec český pravý (J. Prančl, 2008)
Hypericum perforatum – třezalka tečkovaná
Pilosella officinarum – chlupáček zední
Potentilla argentea – mochna stříbrná
Potentilla incana – mochna písečná
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica – koniklec luční český
Sanguisorba minor – krvavec menší
Saxifraga granulata – lomikámen zrnatý
Tanacetum vulgare – vratič obecný
Fotografováno dne 17. 4. 2007.
Projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy je realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.