Čeleď: Verbenaceae Jaume St-Hil. – sporýšovité
Rozšíření: Původní areál sporýše lékařského zahrnuje Středozemí a území na východ až po Himálaj, na jih do Afriky po Mauretánii a Kapverdské ostrovy, na východním pobřeží do Etiopie. Jako archeofyt (druh zavlečený do konce 15. století) pronikl téměř do celé Evropy a Asie, později se šířil i do dalších částí světa (Severní Amerika, střední, východní i jižní Afrika, jihovýchodní a východní Asie aj.), dnes je druhem téměř kosmopolitním.
U nás se druh rozšířil již v dávných dobách. Postupně zaujal areál typický pro subtermofyty, tedy celé termofytikum a přilehlé části mezofytika, ve velkých částech území chybí. V poslední době ustupuje vlivem likvidace příhodných stanovišť mimo nejteplejší území.
Ekologie: Roste na sušších, živinami chudších stanovištích, na mezích, pastvinách, podél cest a potoků, ale také na ruderálních stanovištích, od nížin do podhorského stupně. Druh kvete v červenci a srpnu.
Popis: Nejčastěji vytrvalé, řidčeji jednoleté byliny. Lodyha 20–70 cm vysoká, přímá, tuhá, čtyřhranná, větvená, v horní části na hranách drsná, na stranách žlábkovitá, na bázi dřevnatějící. Listy jsou vstřícné, podlouhlé, dolní jsou menší, na okrajích vroubkované až laločnaté, krátce řapíkaté, prostřední větší, trojdílné, s prostředním úkrojkem velkým, laločnatým a postranními podlouhle čárkovitými, horní listy přisedlé, podlouhle kopinaté, vroubkované až celokrajné. Květy v hroznovitém květenství, oboupohlavné, souměrné. Kalich je trubkovitý, žláznatý. Koruna bledě fialová, slabě dvoupyská. Plody jsou tvrdky.
Ohrožení a ochrana: Sporýš lékařský je u nás zařazen mezi ohrožené druhy (C3).
Využití: Od starověku byl druh využíván v léčitelství, obsahuje hořčiny, tanin nebo glykosidy.
Fotografovali Tomáš Mrázek, dne 17. 8. 2009 (Francie, Beaujeu, okraj vinice); Dagmar Kohoutová, dne 16. 8. 2007 (Česko, Železné hory, Podhradí u Třemošnice).