Syn.: Euryale amazonica Poepp., Victoria regia Lindl.
Čeleď: Nymphaeaceae Salisb. – leknínovité
Rozšíření: Druh pochází z amazonské a chacoánské oblasti Jižní Ameriky, vyskytuje se v severní Brazílii, jižní Kolumbii, v amazonské části Peru a Bolívie, rovněž v Guyaně.
Ekologie: Vodní rostlina rostoucí ve stojatých či jen velmi pomalu tekoucích vodách, roste v pásmu od říčních delt zhruba do nadmořské výšky okolo 450 m.
Popis: Gigantická vodní rostlina s oddenkem uloženým v bahně a listy plovoucími na vodní hladině. Jejich čepele jsou okrouhlé, dosahují průměru až 250 cm, na okraji jsou jen nízko vyhrnuté, na rubu žebernaté, ostnité. Květy jsou jednotlivé, květní poupata jsou nahnědlá, nápadně trnitá, okvětní lístky jsou na vrcholu zaokrouhlené, nejdříve bělavé, později růžové, červené až nafialovělé.
Využití: Oblíbená součást inventářů tropických bazénů mnoha botanických zahrad světa. V kultuře se velmi často objevují rostliny hybridní, druhým rodičem bývá nezřídka dosti podobná Victoria cruziana z jižněji položených oblastí Jižní Ameriky. Přesná identifikace zahradních rostlin činí mnohdy nemalé potíže.
Poznámka: První exempláře druhu Victoria amazonica našel český botanik a cestovatel Tadeáš Haenke (1761–1816, rodák z Chřibské) v roce 1801. Stalo se to na bolivijské řece Mamoré. Pro vědu však poprvé druh Victoria amazonica popsal až německý přírodovědec Eduard Poeppig v roce 1832 – pojmenoval jej tehdy Euryale amazonica. Jméno Victoria bylo rodu o něco později přiděleno na počest anglické královny Victorie.
V Evropě poprvé tento druh vykvetl v roce 1849, bylo to ve skleníku v anglickém Chatsworthu; u nás to bylo poprvé v roce 1852 v Děčíně.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 1. a 29. 1. 2016 (Brazílie, Amazonie, okolí města Manaus).