ZAMIA PUMILA L. – keják

Syn.: Encephalartos pumilus (L.) Sweet, Palmifolium debile (Aiton) Kuntze, Palmifolium integrifolium (L. f. ex Aiton) Kuntze, Palmifolium pumilum (L.) Kuntze, Zamia allison-armourii Millsp., Zamia concinna Regel, nom. inval., Zamia cylindrica Regel, nom. inval., Zamia debilis L. f. ex Aiton, Zamia dentata Voigt, Zamia floridana A. DC., Zamia humilis Salisb., nom. illeg., Zamia integrifolia L. f. ex Aiton, nom. illeg., Zamia laeta Salisb., nom. illeg., Zamia latifoliolata Prenleloup, Zamia media var. portoricensis (Urb.) J. Schust., Zamia portoricensis Urb., Zamia umbrosa Small
Čeleď: Zamiaceae Horan. – kejákovité
Zamia pumila
Rozšíření: Pochází z jihovýchodu USA, kde roste ve státech Georgia a Florida, dále se vyskytuje také na Antilách, tedy na Bahamách, Kubě, Kajmanských ostrovech a v Dominikánské republice. Výskyt na Haiti a Portoriku je snad již minulostí.
Ekologie: Nejčastěji roste v podrostu a na světlinách borodubových lesů. Preferuje dobře propustné písčité půdy a polostín.
Zamia pumila
Popis: Dvoudomá rostlina obvykle s kmínkem podzemním, jen zřídka vyčnívajícím a dosahujícím až 25 cm. Listy jsou zpeřené, 20–100 cm dlouhé, nesou 5–30 párů lístků, lístky jsou podlouhlé až čárkovité, 6–17 cm dlouhé a 0,5–2 cm široké, občas zkroucené, celokrajné nebo s malými zoubky; řapík není ostnitý. Samčí strobily vyrůstají po 2–5, jsou úzce válcovité, 5–16 cm dlouhé, zvolna zúžené k vrcholu. Samičí strobily jsou protáhle vejcovité, 5–19 cm dlouhé a 4–16 cm široké, vajíčka vyrůstají na štítcích po 2. Semena mají charakter peckovice, jsou 1,5–2 cm dlouhá, za zralosti sytě oranžová.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN je tento druh hodnocen jako blízký ohrožení (NT – near threatened), v současné době mizí, mj. také kvůli ztrátě vhodných stanovišť. Jako ostatní cykasy jej chrání i úmluva o obchodu s přírodninami (CITES).
Poznámka: Druh je dosti proměnlivý: populace z USA mají převážně celokrajné listy a často se označují jako Zamia integrifolia. V poslední době se přijímá spíše širší pojetí variability, protože proměnlivost má spíše síťový charakter. Rostliny obsahují jedovatou látku cycasin s toxickým vlivem na trávící a nervovou soustavu; po pečlivém vyluhování a promytí jsou však kmínky jedlé – byly tradičně konzumovány původním obyvatelstvem. Rostlina je hostitelem velmi vzácného motýla Eumaeus atala.
Zamia pumila
Zamia pumila
Zamia pumila
Fotografováno dne 22. 9. 2016 (Itálie, Sicílie, Palermo, v kultuře v botanické zahradě).