Syn.: Hippocastanum vulgare Gaertn., Pawia hippocastanum Kuntze
Česká jména: maďal bodlavý (Presl 1819, Opiz 1852), maďal obecný, sviňské kaštany, divoký kaštan, koňský kaštan (Sloboda 1852), kaštan koňský, jirovec (Čelakovský 1879), jirovec obecný, konský kaštan, maďal (Polívka 1912), jírovec maďal (Dostál 1950, Dostál 1989), jírovec maďal, koňský kaštan (Kubát 2002)
Slovenská jména: maďal divý, divý kaštan (Reuss 1853), pagaštan konský (Dostál 1950, Bertová 1984, Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Hippocastanaceae DC. – jírovcovité; Sapindaceae Juss. – mýdelníkovité

Rozšíření: Hory Balkánského poloostrova (Albánie, bývalá Jugoslávie, severní Řecko, Bulharsko). Dnes se jírovec maďal vyskytuje skoro po celé Evropě (vyjma severních oblastí). Je rozšířen i v mírném pásu Severní Ameriky. Do Evropy se z Balkánu rozšiřoval již od 16. století.
Popis: Opadavý strom dorůstající až 30 m výšky. Koruna kulovitá, ve stáří s větvemi převislými. Kůra hladká, věkem hrubne a částečně se odlupuje v malých šupinách. Pupeny silně lepkavé, červenohnědé. Listy 5–7četné, dlouze řapíkaté, na okraji nepravidelně dvojitě pilovité. Svěže zelené, lysé. Květní laty dlouhé až 30 cm, kalich chlupatý a zelený. Korunní lístky bílé s růžovými tečkami, na bázi se žlutou, později červenou skvrnou. Tyčinky vyčnívají z květu. Kvete během května. Tobolky jsou kulovité, ostnité, semena tmavě hnědá, velká cca 3 cm.


Využití: Jírovec maďal je důležitá parková dřevina. Vyjma horských oblastí se pěstuje po celém státě. Snáší i mírné zastínění a vyžaduje hluboké a humózní půdy. Bylo vyšlechtěno několik kultivarů, které mají sterilní květy a netvoří plody (neznečisťují tedy okolí), mají různě tvarovány listy, různý habitus koruny atd. Některé z nich jsou však dosti vzácné, jako například na další fotografii zachycený Aesculus hippocastanum ´Laciniata´.
Je to také významná medonosná a léčivá dřevina.

Fotografováno ve dnech 11. 5. 2006 (Lubomír Rak: Praha) a 30. 8. 2009 (Ladislav Hoskovec: zámecký park Ploskovice).







