Krumlovsko-rokytenské slepence byly za národní přírodní rezervaci vyhlášeny teprve v roce 2005. Území je tvořeno skupinou čtyř izolovaných lokalit, které se nacházejí východně a severovýchodně od Moravského Krumlova (Znojemsko). Slouží k ochraně přírodovědecky nejhodnotnější části členitého údolí říčky Rokytné. Celková výměra rezervace je 87 hektarů, geologický podklad tvoří především slepence permského stáří. Oblast je druhově velmi bohatá a zahrnuje i řadu ohrožených a chráněných druhů rostlin.
Krumlovsko-rokytenské slepence
Moravský Krumlov je městem nevelkým, avšak rozhodně mu nechybějí pamětihodnosti. Starobylému městečku vévodí renesanční zámek s cenným arkádovým nádvořím, v zámeckých sálech je vystaven rozsáhlý malířský cyklus Slovanská epopej mistra Alfonse Muchy. Avšak není to zámek, který upoutá už zdaleka pozornost návštěvníků. Pravou dominantou je barokní poutní kaple sv. Floriána na kopci Floriánek nad městem (275 m n. m.).
Krumlovsko-rokytenské slepence
Místní legenda vypráví, že když se jednoho večera vracel kníže Antonín Florián z Lichtenštejna z honu, rozpoutala se ukrutná bouřka. Blesky a hromy splašily jeho koně, které v děsu běžely přímo ke strmému srázu. Jen jako zázrakem se zastavily těsně nad hlubokou roklí. Šťastný kníže dal na paměť této události postavit na tomto místě kapli, kterou nechal zasvětit svému patronovi svatému Floriánovi. Stavba kaple byla zahájena knížetem Maxmiliánem z Lichtenštejna v roce 1695, vysvěcena byla o dva roky později. Od této doby se vžil název Floriánek i pro celý kopec.
Krumlovsko-rokytenské slepence
Přímo na svahu pod kaplí najdeme rozsáhlou skalní step, v širším okolí potom i teplomilné doubravy a nízké křoviny. Velmi hodnotná jsou zdejší lesní společenstva dubohabřin, šípákových doubrav a reliktních lipin, která jsou na tomto místě dochována v téměř přirozené druhové skladbě. Celá tato oblast je velmi cenným botanickým územím.
Krumlovsko-rokytenské slepence
K nejvýznamnějším zdejším druhům patří hvozdík moravský (Dianthus moravicus), řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea), pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), pískavice thesalská (Trigonella monspeliaca), pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus), kosatec nízký (Iris pumila), oměj jedhoj (Aconitum anthora), devaterka rozprostřená (Fumana procumbens), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), křivatec český (Gagea bohemica), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), kavyly (Stipa dasyphylla, S. pulcherima, S. tirsa). Na území jsou výrazně zastoupeny duby (Quercus), rostou zde všechny v Česku přirozeně se vyskytující druhy tohoto rodu.
Iris pumila

Krumlovsko-rokytenské slepence

S trochou nadsázky snad můžeme říci, že svatý Florián vůbec není jen patronem hasičů. Tady na jihozápadní Moravě by mohl klidně být i ochráncem splašených koní, vyděšených knížat, ale určitě i ohrožených druhů rostlin.
Zcela jistě bychom ho mohli povýšit na patrona třeba zdejšího endemického hvozdíku moravského. Vždyť už jen samo jméno Florián tak mile voní flórou. A navíc moravskokrumlovská kaple sv. Floriánka je přece pro hvozdík moravský zhruba totéž, co pro Paříž Eiffelova věž.
Krumlovsko-rokytenské slepence
Fotografováno v průběhu let 2003 až 2006.