Syn.: Brunyera biennis Bubani, Oenothera muricata L., Onagra biennis (L.) Scop., Onagra muricata (L.) Moench
Česká jména: pupalka, řepka (Presl 1819), řepka (Opiz 1852), pupalka obecná, řepka (Čelakovský 1879), pupalka dvouletá (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: pupalka dvojročná (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Onagraceae Juss. – pupalkovité
Rozšíření: Druh je s jistotou původní na Dálném východě, spekuluje se i o jeho původnosti v Evropě, kde se vyskytuje na většině kontinentu, zpravidla však na sekundárních stanovištích. Zavlečen i na ostrov Tenerife a Azory, do Severní i Jižní Ameriky. U nás roste hojně až roztroušeně od nížin až do podhůří. Podle některých autorů je u nás snad původní, zejména v povodí velkých řek (Labe, Vltava, Odra, moravské úvaly aj.), to je však zpochybňováno. Spolu s pupalkou červenostonkou (Oenothera rubricaulis) je to náš jediný zástupce rodu, který nemá původ v Americe (nepočítáme-li západomoravského endemita O. moravica, který zde vznikl hybridizací amerických druhů).
Ekologie: Původní výskyt je snad vázán na štěrkové a štěrkopísčité náplavy větších vodních toků, kde je však kvůli regulaci řek již vzácná. Dnes roste převážně na synantropních stanovištích – na nádražích a železničních náspech, v pískovnách a lomech, na písčitých úhorech a jiných písčitých místech, na říčních navigacích, podél silnic, na staveništích a ruderálních prostranstvích. Kvete od června do září.
Popis: Dvouleté byliny tvořící prvním rokem přízemní růžici řapíkatých celistvých listů. Lodyha až 2 metry vysoká s dlouhými i krátkými nežláznatými chlupy, v květenství i žláznatě chlupatá, zelená, jen v dolní části často červeně skvrnitá a někdy i drobně červeně tečkovaná. Lodyžní listy víceméně podlouhlé, tupě až ostře špičaté, nežláznatě chlupaté až olysalé. Poupata žláznatě i nežláznatě chlupatá, zelená, s kališními lístky nad bází obloukovitě rozestálými. Hypanthium 24–38 mm dlouhé, zelené. Kališní lístky 17–38 mm dlouhé, zelené. Korunní lístky obsrdčité, 14–30 mm dlouhé, 16–38 mm široké, žluté. Semeníky a mladé tobolky odstále žláznatě i nežláznatě chlupaté; plody až 37 mm dlouhé, zelené, netečkované.
Záměny: Rod Oenothera je taxonomicky a determinačně složitý vzhledem k výskytu četných hybridogenních druhů a hybridů. Většina druhů je však u nás vzácných nebo jen ojediněle zavlékaných, svým výskytem omezených hlavně na nádraží a překladiště. Mimo pupalky dvouleté se na celém našem území vyskytuje častěji pouze pupalka rudokališní (Oenothera glazioviana) a snad pupalka červenostonká (Oenothera rubricaulis). Pupalka dvouletá má zelená poupata a lodyhu bez červených teček (jen ojediněle tečky přítomny v dolní části lodyhy), kterými se od zmiňovaných druhů bezpečně odliší. Záměna je možná pouze s některými ojediněle zavlékanými taxony.
Využití: Kdysi byla pupalka dvouletá pěstována jako kořenová zelenina nebo jako krmivo pro dobytek, často také jako rostlina léčivá. V poslední době se využívají její semena, z nichž se lisují esenciální mastné kyseliny pro kosmetický průmysl.
Fotografováno dne 29. 7. 2011 (Česko, Praha-Modřany, nádraží).