VISCUM ALBUM subsp. AUSTRIACUM (Wiesb.) Vollmann – jmelí bílé borovicové / imelo biele borovicové

Syn.: Viscum album var. pini (Wiesb.) Tubeuf, Viscum austriacum var. pini Wiesb., Viscum laxum Boiss. et Reuter
Česká jména: mélí (Hájek 1562), jemela, jmél, jmélí, mélí, mýlí, meylí, omelí, jemola (Presl 1846), jmelí jehličnanové pravé (Dostál 1989), jmelí bílé borovicové (Kubát 2002)
Slovenská jména: imelo biele borovicové (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Santalaceae R. Br. – santálovité

Viscum austriacum

Rozšíření: Kosmopolitní rozšíření v mírných oblastech. U nás roste roztroušeně v Čechách a na jižní Moravě, na severní Moravě vzácně.

Ekologie: Roste na větvích stromů, tento poddruh především na borovicích.

Viscum austriacum

Popis: Vždyzelený poloparazitický keřík, který zapouští své kořeny (haustoria) do dřevního pletiva hostitelského stromu, v tomto případě do borovice, vzácně i smrku. Ze stromu jmelí odebírá minerální látky, svými asimiláty však hostitele zároveň chrání před houbovými chorobami a některými škůdci. Rostlina je dvoudomá, kulovitého tvaru, až 100 cm v průměru, listy úzce kopinaté, až 4(–6) cm dlouhé. Plody jsou bílé.

Ohrožení a ochrana: Jmelí bílé borovicové je hodnoceno jako vzácnější taxon naší květeny, který vyžaduje další pozornost (C4a).

Poznámka: Jmelí je od dávných věků velice dobře známou léčivou rostlinou, vždy se úzkostlivě rozlišovalo, ze kterého stromu pochází. Tak se dubové jmelí (v tomto případě se patrně jednalo o Loranthus europaeus, ovšem vzácně se jmelí může objevovat i na dubu, eventuálně může parazitovat na ochmetu, který roste na dubu) užívalo při souchotinách, žloutence, zimnici, odstraňovalo vředy a mokvající nehty, nošené na hrdle zahánělo padoucnici a formanům chránilo koně před zchvácením. Jmelí hruškové zabezpečovalo ženám snadný porod a dobří pastýři svým ovečkám ze stejných důvodů zase dávali jmelí jedlové. Důležitou roli hrálo jmelí i v magii, nejoceňovanější pro tyto účely bylo jmelí z hlohu a jabloně. Jmelí se také vkládalo dětem do kolébek, aby duchové zlí a přístrachy jich nemámily a strašlivá vidění zahánělo.
V 19. století se k nám z Anglie rozšířil vánoční zvyk zavěšování jmelí – pod jmelím si lidé přejí radostné Vánoce, stejně jako štěstí a zdraví do nového roku. Zároveň zastaví-li se dívka náhodou pod zavěšenou větvičkou jmelí, může ji beztrestně políbit kterýkoli mládenec. V Anglii se zřejmě nejvíce používalo jmelí z jabloní (podle J. Rosického).

Viscum austriacum
Viscum austriacum
Viscum austriacum
Viscum austriacum

Fotografováno ve dnech 5. 4. a 22. 9. 2003 (Česko, Morava, Mohelenská hadcová step).