Syn.: Cassia bakerana Craib, orth. var.
Česká jména: kassia (Presl 1846), kasie (Mareček 1994)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Pochází z Thajska a Barmy, ale jako okrasná dřevina se pěstuje nejen v jihovýchodní Asii (zejména v Malajsii a na Nové Guineji), ale občas i v jiných oblastech s příhodným tropickým nebo subtropickým klimatem, např. na Floridě nebo Fidži.
Ekologie: Na přirozených stanovištích je součástí tropických sezónně opadavých lesů, na místech s propustnou půdou, toleruje přímé oslunění i vyšší obsah solí v půdě, ale nesnáší zamokření. Dobře odolává větru. V suchém období shazuje listy, vykvétá v ohromném množství od konce ledna do začátku dubna na větvích zprvu bezlistých. Opylovači jsou blanokřídlý hmyz i motýli. Lokality leží v nadmořské výšce 200–1500 m.
Popis: Poloopadavý velký keř nebo malý strom, dosahuje výšky 8–10 metrů, borka je hladká, šedá, větvičky jsou tenké, dlouhé, pružné, v mládí hnědě pýřité. Listy jsou sudozpeřené, řapík je 2–4 cm dlouhý; listové vřeteno je 15–40 cm dlouhé, nese 5–7 párů lístků; řapíčky jsou asi 2 mm dlouhé; lístky jsou oválné až kopinaté, 6–8 cm dlouhé a 1,5–3 cm široké, zašpičatělé, matně zelené, oboustranně hustě sametově chlupaté; palisty jsou úzce kopinaté. Květenství jsou 5–12 cm dlouhé postranní hrozny, jejich vřeteno je žlutavě pýřité; listeny jsou kopinaté, 7–12 × 3 mm, listence jsou tvarově podobné, ale zhruba třetinové velikosti; květní stopka jsou pýřité, asi 6 mm dlouhé; kališní lístky jsou vejčitě kopinaté, 12–16 mm dlouhé, chlupaté; korunní lístky jsou velké, vejčitě kopinaté, 4,5 × 2,5 cm, růžové, nehet je úzký, 5 mm dlouhý; tyčinky jsou různotvaré – 3 mají nitku 3–5 cm dlouhou a vejcovitý prašník, 4 další tyčinky mají nitku dlouhou maximálně 2 cm a prašníky protáhlé, všechny tyto tyčinky jsou ve střední části nápadně zduřelé, další 3 tyčinky jsou redukované na staminodia; semeníky jsou zakřivené, asi 4 cm dlouhé, bělavě pýřité. Plody jsou šedé až hnědé plstnaté lusky až 40 cm dlouhé, obsahují 30–40 diskovitých semen.
Záměny: Podobný druh Cassia javanica je statnější a vyšší, má drsnější borku, srdčité listeny a hladké, lesklé listy, jeho květy jsou kontrastněji zbarvené: jejich vnitřní část je nazelenalá, zatímco okraje korunních lístků jsou živě růžovočervené.
Využití: Má značnou okrasnou hodnotu, je často vysazován na ulicích i v parcích, ale i podél pobřeží. Pro květy je typická barvoměna, z tmavě růžové se mění přes světleji růžovou až téměř k bílé.
Poznámka: John Gilbert Baker (1834–1920) byl anglický botanik. Léta pracoval v botanické zahradě v Kew, systematicky se zabýval různými tropickými skupinami a zpracoval také květenu Mauricia a Seychel.
Fotografováno koncem ledna 2013 (Thajsko, ostrov Ko Lanta).