MENTHA ARVENSIS L. – máta rolní / mäta roľná

Syn.: Mentha arguta Opiz, Mentha austriaca Jacq., Mentha barbata Opiz ex Déségl., Mentha bracteolata Opiz ex Déségl., Mentha campestris Schur, Mentha cuneifolia (Lej. et Courtois) Domin, Mentha deflexa Dumort., Mentha densiflora Opiz, Mentha distans Heinr. Braun ex Formánek, Mentha florida Tausch ex Heinr. Braun, Mentha foliicoma Opiz ex Déségl., Mentha gallica (Topitz) Domin, Mentha gintliana Opiz ex Déségl., Mentha gracilescens Opiz ex Strail, Mentha graveolens Opiz, Mentha lanceolata Benth., Mentha lata Opiz ex Déségl., Mentha latifolia Host, Mentha latissima Schur, Mentha laxa Host, Mentha maculata Host, Mentha marrubiastrum (F. W. Schultz) Heinr. Braun, Mentha melissifolia Host, Mentha minor Opiz ex Déségl., Mentha multiflora Host, Mentha mutabilis (Topitz) Domin, Mentha neesiana Opiz ex Rochel, Mentha obtusata Opiz, Mentha obtusodentata (Topitz) Domin, Mentha ovata Schur, Mentha parvifolia Opiz, Mentha plicata Opiz, Mentha praticola Opiz, Mentha rotundata Opiz, Mentha segetalis Opiz, Mentha slichoviensis Opiz, Mentha sylvatica Host
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité

Mentha arvensis

Rozšíření: Druh s rozsáhlým eurosibiřským areálem. Vyskytuje se téměř v celé Evropě s výjimkou některých území na jihu, jihozápadě a vysokém severu kontinentu. V Asii roste od Turecka po Střední Asii a od Uralu po střední část Sibiře. Druhotně roste ve východní Asii a v Severní Americe.
V Česku i na Slovensku se vyskytuje po celém území s výjimkou nejvyšších horských poloh, zejména v podhorských oblastech jde o nejběžnější mátu. Není vyloučeno, že k nám byla zanesena teprve v důsledku lidských aktivit.

Ekologie: Roste na vlhkých až rašelinných loukách, na obnažených dnech vodních nádrží, na úhorech, vlhkých pastvinách, okrajích polí i podél cest.

Mentha arvensis

Popis: Vytrvalá aromatická bylina s oddenkem a podzemními, řidčeji i nadzemními výběžky, dorůstá výšky (10–)20–50(–80) cm; lodyhy jsou přímé nebo vystoupavé, 4hranné, se sehnutými chlupy a kratičkými papilami. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, jejich čepel je vejčitá až podlouhlá, 1,8–5(–6,5) cm dlouhá a 1,3–3(–4,5) cm široká, roztroušeně chlupatá, na bázi klínovitá, na okraji mělce pilovitá, tupě špičatá až špičatá. Květy tvoří oddálené lichopřesleny v úžlabí listenů jen o málo menších než listy; květní stopky jsou 1,5–4 mm dlouhé, jen pod kalichem chlupaté; kalich je široce zvonkovitý, (1,8–)2–2,7(–2,9) mm dlouhý, v horní části s 5 trojúhelníkovitými zuby; koruna je nezřetelně pyskatá, světle fialová nebo růžová; tyčinky jsou 4; semeník tvoří 2 srostlé plodolisty. Plody jsou jemně zrnité tvrdky.

Poznámka: Druh je velmi proměnlivý, jednotlivé populace se mohou tvářit dosti jednotně, což má souvislost s převažujícím vegetativním rozmnožováním. Tato variabilita, která má síťovitý charakter, byla v minulosti příčinou hodnocení jednotlivých odchylek na různé taxonomické úrovni, od formy až po druh.

Mentha arvensis
Mentha arvensisMentha arvensis

Fotografoval Petr Procházka, dne 22. 8. 2017 (Česko, Kněžpole, PR Kanada).