Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Primates, Cercopithecidae
Syn.: Cercopithecus mulatta Zimmermann, 1780; Inuus sanctijohannis Swinhoe, 1866; Macaca nipalensis Hodgson, 1840; Macaca oinops Hodgson, 1840; Macaca siamica Kloss, 1917; Macacus lasiotus Gray, 1868; Macacus rhesus (Audebert, 1798); Macacus tcheliensis A. Milne-Edwards, 1872; Macacus vestitus A. Milne-Edwards, 1892; Pithecus littoralis Elliot, 1909; Simia erythraea Shaw, 1800; Simia fulvus (Kerr, 1792); Simia rhesus Audebert, 1798
Česká jména: makak rhesus
Anglická jména: Rhesus macaque, Rhesus monkey
Rozšíření: Druh jižní a jihovýchodní Asie, žije na rozsáhlém území od východního Afganistánu a Pákistánu přes severní Indii a Barmu až do severní Indočíny a jihovýchodní Číny.
Způsob života: Obývá řadu stanovišť, deštné lesy, bambusové porosty a suché opadavé lesy, mangrove, křoviny, horské oblasti, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 4000 m. Zdržuje se často v okolí hinduistických chrámů a ve městech.
Živí se kořeny, výhonky, listy, semeny, ovocem, hmyzem, a malými obratlovci.
Pohybuje se po všech čtyřech končetinách, výborně plave a dobře šplhá. Dokáže se adaptovat na různé klimatické extrémy, na sucho a horko a na teploty klesající výrazně pod bod mrazu.
Žije v menších, ale i velkých hlučných skupinách o 80–150 zvířatech, ve kterých je zhruba polovina blízce příbuzných samic, několik dospělých nepříbuzných samců a mláďata. Jednotlivci spolu komunikují pomocí zrakových, vokálních, fyzických a pachových signálů. Samci po dosažení dospělosti ve věku 4–5 let opouští rodnou skupinu a bojují o vedení v jiné tlupě.
Rozmnožují se celoročně, pouze populace, které žijí v oblastech, kde jsou mrazivé zimy, rodí na jaře. Samice po 135–194 dnech březosti rodí jediné mládě, které váží 400–500 g. První týdny života nosí mládě na břiše, postupně na zádech. Matka mládě kojí, pečuje o něj a učí ho dovednostem.
Dožívá se asi 30 let života.
Popis: Primát dosahující délky těla 47–64 cm, délky ocasu 20–32 cm a hmotnosti 5–8 kg. Samci jsou mohutnější. Srst je hnědá až rezavohnědá, spodina těla je světlejší. Kůže na tvářích a uších je růžová, oči jsou směřovány dopředu, nos je plochý a nosní dírky jsou úzké a těsně u sebe. Srst na hlavě je krátká. Nápadné jsou červeně zbarvené velké sedací mozoly, zejména u starých samců a samic.
Poznámka: Po staletí žije v úzkém kontaktu s člověkem. Je velmi inteligentní a snadno ovladatelný, nechyběl v žádném cirkuse a varieté. Často doprovázel flašinetáře a vybíral peníze do klobouku. Využívá se při fyziologických, farmakologických a v jiných výzkumech. Jeho jméno je spojeno s objevem Rh faktoru, antigenu, který má v krvi až 85 % lidí. Jeho zjištění je důležité při těhotenství a krevních transfuzích.
Naše fotografie pocházejí z chrámového komplexu Mount Popa v Barmě, kde se tento druh makaka stal nedílnou součástí místního koloritu. Jsou na tomto místě tolerováni, na lidskou přítomnost si velmi zvykli, naučili se z ní dokonce těžit. Dalo by se snad až říci, že jsou velmi drzí a seberou vše, co není pevně připevněno – sušenky, brýle, lahvičku s vodou, papírový kapesník i fotoaparát, když zrovna není majitel ve střehu. Prodávají se tu papírové kornouty s kukuřicí, které mohou turisté opicím hodit, a tak aspoň na chvíli tyto nezbedy zaměstnat. Rozhodně to nejsou mazlíčci, kteří by se dali pohladit.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 28. 2. 2018 (Barma, chrámový komplex na Mount Popa).