Syn.: Tragopogon angustifolius subsp. australis (Jord.) J. M. Tison, Tragopogon australis Jord., Tragopogon coelesyriacus Boiss., Tragopogon longirostris Sch. Bip., Tragopogon sinuatus Avé-Lall.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Druh se vyskytuje v celém Středozemí, areál zasahuje i na Balkánský poloostrov, původní je snad i na Kanárských ostrovech. Zplaňuje také v západní a střední Evropě, Severní i Jižní Americe.
Nominátní poddruh T. p. subsp. porrifolius byl několikrát zaznamenán i u nás (například Praha, Roudnice nad Labem, Litomyšl, Břeclav, Dolní Věstonice). Zobrazený poddruh T. p. subsp. australis u nás patrně nikdy nalezen nebyl.
Ekologie: Roste na suchých loukách, v okolí lidských sídel, kolem cest, na rumištích a úhorech. Kvete od dubna do srpna.
Popis: Jedno- nebo dvouletá bylina, 50–120 cm vysoká, lodyha přímá, větvená, oblá, listy úzce čárkovité až kopinaté, až 45 cm dlouhé, pochvovitě poloobjímavé, sivozelené. Úbory 5–6 cm v průměru, jednotlivé, zákrov válcovitý až kuželovitý, zákrovní listeny kopinaté, zašpičatělé, za květu až 5 cm dlouhé, zdéli nebo i výrazně delší než vnější paprskující květy. Koruna světle fialová nebo i červenofialová. Plodem je nažka.
Variabilita: Nominátní poddruh má listy lysé a zákrovní listeny zdéli okrajových květů. T. p. subsp. australis (na fotografiích) má listy také lysé, avšak zákrovní listeny jsou asi 2krát delší než okrajové květy. Třetí poddruh T. p. subsp. cupani, který se vyskytuje pouze v Itálii, má vlnatě chlupaté listy.
Využití: V minulosti byl druh pěstován v zahradách, jeho kořeny se využívaly jako kávovina, také se přidávaly do salátů a polévek.
Fotografováno dne 21. 4. 2008 (Itálie, Gargano, Vieste).