Česká jména: mučenka (Presl 1846)
Čeleď: Passifloraceae Juss. ex Roussel – mučenkovité
Rozšíření: Pochází ze severozápadu Jižní Ameriky – od amazonské části Kolumbie a Peru přes severozápad Brazílie až po severní Bolívii. Byl zavlečen také do Střední Ameriky a na Floridu, objevuje se i na severovýchodě Austrálie.
Ekologie: Roste v tropických deštných lesích a v lesních lemech.
Popis: Vytrvalá liána s lodyhou až 15 m dlouhou, chlupatou a s axilárními úponky. Listy jsou střídavé, řapíkaté, eliptické až vejčité, 6–22 cm dlouhé a 3–12 cm široké, na bázi zaokrouhlené, srdčité či uťaté, po okraji dvojitě vroubkované, na vrcholu špičaté, na rubu roztroušeně žláznaté; palisty jsou čárkovité, 3–6 mm dlouhé. Květy vyrůstají jednotlivě na stopách 4–8 cm dlouhých; 3 listeny jsou vejčité, 3–5,5 cm dlouhé, zelené nebo narůžovělé s červenými žilkami, po okraji pilovité; kališní lístky jsou 4–6 cm dlouhé, červené, zakončené 3–5 mm dlouhou osinou, korunní lístky jsou rumělkově červené, 4,5–5,7 cm dlouhé, brvy pakorunky jsou seřazeny ve 3 řadách, vnější jsou růžové až tmavě nachové, 1,8–2,4 cm dlouhé, vnitřní jsou bílé, asi 1 cm dlouhé; ze středu květu se zvedá sloupek s 5 tyčinkami a 3 čnělkami. Plodem je téměř kulovitá bobule dosahující v průměru až 5,5 cm, nazelenalá nebo nažloutlá.
Záměny: Značně podobným druhem je rovněž jihoamerická Passiflora coccinea, jejíž brvy pakorunky jsou bílé nebo jen narůžovělé. Další jihoamerickou mučenku révolistou (Passiflora vitifolia) lze snadno odlišit podle tvaru listů.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 19. 9. 2024 (Austrálie, Queensland, Kuranda National Park).