Olof Rudbeck (Olaus Rudbeckius) starší se narodil dne 13. září 1630 ve Västerås, zemřel 12. prosince 1702 v Uppsale. Švédský lékař a botanik.
Pocházel z významné rodiny, jeho otec biskup Johann Rudbeck byl osobním kaplanem krále Gustava Adolfa. Rudbeck vystudoval medicínu v Padově, kde byla jeho hlavním zájmem anatomie. Ještě jako student (1651) objevil lymfatické dráhy. Na jaře 1652 zveřejnil nejdříve svůj objev na dvoře královny Kristiny, ale publikoval jej až v roce 1653 (Nova exercitatio anatomica exhibens ductus hepatis aquosas et vasa glandularum serosa). Lymfatické dráhy objevil téměř současně i Dán Thomas Bartholin, který opublikoval výsledky své práce dříve (1652). V roce 1660 se Rudbeck stal profesorem medicíny na univerzitě v Uppsale, kde jako první přednášel švédsky. Navrhl stavbu kulatého sálu Theatrum anatomicum s lavicemi kolem pitevního stolu pro studium a demonstraci anatomie v budově Gustavianum v Uppsale. Také působil na univerzitě opakovaně jako rektor. Zajímal se o botaniku a v Uppsale založil první botanickou zahradu, tzv. Rudbeckovu, později přejmenovanou na Linnéovu. Pracoval na vydání velkého herbáře (Campi Elysii), kde měly být ve dvou dílech vyobrazeny všechny známé rostliny.
Kromě medicíny a botaniky se zajímal také o architekturu, lingvistiku, astronomii. Byl přesvědčen, že Platónova Atlantis je Švédsko a její hlavní město leželo poblíž Uppsaly. Napsal asi 3000 stran, kde uváděl 44 přímých a 102 nepřímých důkazů pro své tvrzení (Atland eller Manheim, Atlantica sive Manheim, vera Japheti posterorum sedes et patria; Uppsala, 1675–98, 4 díly). Podle něj byla švédština původní jazyk Adama, z ní se vyvinula latina a hebrejština. Kniha byla první vytištěná ve švédštině. Toto dílo se stalo objektem několika satirických kritik skandinávských autorů. Při požáru Uppsaly v roce 1702 bylo zničeno mnoho jeho rukopisů i většina vytištěných exemplářů herbáře. Rudbeck se účastnil hašení města, ale jeho dům se nepodařilo zachránit. Zemřel brzy po požáru.
Olof Rudbeck (Olaus Rudbeckius) mladší se narodil v roce 1660, zemřel v roce 1740.
Stejně jako jeho otec O. Rudbeck starší studoval medicínu, na rozdíl od něj v Utrechtu, lékařský diplom získal v roce 1690. V roce 1695 cestoval po Laponsku jako člen expedice, kterou král pověřil studiem přírody, hlavně hor. Z expedice zpracoval kolorované obrazy ptáků, květ i krajin. Zabýval se botanikou a ornitologií, vydal Lapponia illustrata (Uppsala 1701) a Ichthyologia biblica (Uppsala 1705). Stejně jako jeho otec se stal profesorem medicíny na Uppsalské univerzitě. Také se věnoval lingvistice – studoval jazyk Samů (Laponců). Ovlivněn svým otcem hledal spojitost mezi tímto jazykem a hebrejštinou.
V roce 1719 byli on i jeho otec (posmrtně) uvedeni do šlechtického stavu. Jeho student Karl Linné na počest obou Rudbecků pojmenoval rod Rudbeckia, třapatka, Asteraceae.