Adam Afzelius se narodil dne 8. října 1750 v Larv ve Västergötlandu (Švédsko), zemřel 20. ledna 1837 v Uppsale. Byl to švédský botanik.
Vystudoval v Uppsale a byl posledním žákem Linného. Nejdříve učil orientální jazyky na universitě v Uppsale, v roce 1785 se stal asistentem botaniky.
V roce 1789 navštívil Anglii a od roku 1792 strávil několik let s anglickou expedicí na západním pobřeží Afriky v Sierra Leone (do roku 1796). V letech 1797–98 pracoval jako sekretář švédského velvyslanectví v Londýně. Po návratu do Švédska v roce 1799 opět nastoupil jako asistent botaniky v Uppsale. V roce 1802 byl zvolen prezidentem společnosti Zoophytolithic Society (později Linnean Institute). V roce 1812 se stal profesorem medicíny na univerzitě. Ze známých botaniků si dopisoval např. s J. Banksem.
Publikoval Genera plantarum guineensium (Uppsala 1804), Stirpium in Guinea medicinalium species novae (Uppsala 1818), Stirpium in Guinea medicinalium species cognitae (Uppsala 1825). Kromě botanických prací publikoval v roce 1823 také Linnéův životopis.
Osud jeho cenných sbírek je nejasný, částečně byly pravděpodobně ztraceny, částečně roztroušeny po mnoha evropských muzeích. Deník z cest je uložen v Univerzitní knihovně v Uppsale; také některé přírodovědné a etnografické sbírky jsou uloženy v Uppsale.
Jeho bratr Johan (1753–1837) byl profesorem chemie na uppsalské univerzitě, bratr Pehr (1760–1843), profesor medicíny v Uppsale od roku 1801, byl později povýšen do šlechtického stavu.
Botanická zkratka jeho jména je AFZEL. Na jeho počest byla pojmenována v roce 1798 dřevina Afzelia Sm., Fabaceae; totéž jméno použil J. F. Gmelin pro rostlinu z čeledi Scrophulariaceae v roce 1792 (jméno neplatné); z druhů nesou jeho jméno např.: Dalbergia afzelii, Crotalaria afzelii, Vigna afzelii, Strychnos afzelii, Kalanchoe afzeliana, Cassia afzeliana.
