Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Druh Anthyllis hermanniae se ostrůvkovitě vyskytuje v centrální a východní části Středozemí; v areálu se nyní rozeznává sedm poddruhů. Tento poddruh je endemitem horských částí Korsiky; snad k němu patří i výskyt na ostrově Gorgona v Toskánském souostroví.
Ekologie: Roste na pastvinách, travnatých a křovinatých kamenitých stráních nebo v podrostu řídkých horských lesů, převážně na kyselém podloží tvořeném žulami nebo metamorfity. Lokality leží povětšinou v nadmořské výšce 800–2000 m, jen výjimečně se vyskytuje v mediteránních křovinách.
Popis: Pichlavý polokulovitý keřík s křivolakými větvičkami a četnými kolci, dorůstá výšky až 50 cm. Listy jsou střídavé, jednoduché nebo tvořené až 5 lístky (pak koncový je největší); lístky jsou podlouhlé, 0,8–1 cm dlouhé, na rubu řídce hedvábitě chlupaté; palisty jsou trojúhelníkovité až vejčité, 7–10 mm dlouhé, celokrajné. Květy tvoří zkrácené, 2–6květé úžlabní hrozny; květní stopky jsou kratičké; kalich je trubkovitý, 5–5,5 mm dlouhý, chlupatý, cípy jsou přímé, 0,6–1 mm dlouhé; koruna je žlutá, pavéza je 8–9,5 mm dlouhá, na vrcholu zaokrouhlená, křídla jsou 7,5–8 mm dlouhá, člunek je 7–7,5 mm dlouhý. Plod je jednosemenný, nepukavý (má charakter nažky), zploštěle obvejcovitý, 2,5–3 mm dlouhý.
Poznámka: Nominátní poddruh se vyskytuje na Balkáně a v Malé Asii, další na Maltě (Anthyllis hermanniae subsp. melitensis) a v nejjižnější Itálii. Nejblíže se vyskytuje Anthyllis hermanniae subsp. ichnusae na Sardinii, ten se však odlišuje např. poněkud většími květy, a také preferencí vápnitých podkladů.
Fotografováno dne 8. 6. 2018 (Francie, Korsika, Lozzi).