Syn.: Juniperus cedrus subsp. maderensis (Menezes) Rivas Mart. et al., Juniperus grandifolius Link, nom. inval., Juniperus maderensis (Menezes) R. P. Adams, Juniperus oxycedrus subsp. maderensis Menezes, Juniperus webbii Carrière
Čeleď: Cupressaceae Bartl. – cypřišovité
Juniperus cedrus
Rozšíření: Endemit Makaronésie, vyskytuje se na Madeiře a Kanárských ostrovech (Tenerife, Gran Canaria, La Gomera, La Palma).
Ekologie: Roste na skalnatých a kamenitých svazích vyšších horských poloh, v pásmu zhruba od 1400 až do 2400 m, na Kanárských ostrovech například s druhy Spartocytisus supranubius a Adenocarpus viscosus, na Madeiře s Erica scoparia subsp. maderincola, Ilex perado aj.
Juniperus cedrus
Popis: Dvoudomý keř nebo až menší strom dorůstající výšky 10–20(–25) m. Kmen je přímý, borka hnědá, šedohnědá až šedá, větve jsou od kmene odstálé, víceméně převislé. Listy vyrůstají v přeslenech po 3, jsou jehlicovité, 8–20 mm dlouhé a až 2 mm široké, odstálé, mírně zahnuté, pichlavé, se 2 šedavými proužky. Jalovčinky jsou bobulovité, nejprve modrozelené, v době zralosti červenohnědé, 8–14 mm velké.
Ohrožení a ochrana: Populace tohoto jalovce byly v minulosti silně decimovány těžbou. Jeho dřevo bylo oceňováno pro svou trvanlivost především při stavbě lodí (ze dřeva tohoto druhu je ale třeba i strop katedrály v madeirském Funchalu), takže z původních porostů na makaronéských ostrovech zůstaly jen reliktní zbytky. Červený seznam IUCN (2011) jej řadí k ohroženým druhům (EN), ve Španělsku patří k druhům zákonem chráněným.
Juniperus cedrus
Juniperus cedrus
Juniperus cedrus
Juniperus cedrus
Juniperus cedrus
Juniperus cedrus
Fotografovala Věra Svobodová, dne 24. 5. 2018 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Tenerife, okolí Pico de Teide, Centro de Visitantes de El Portillo).