Syn.: Arenaria cerastioides Lapeyr., Arenaria cerastoides Pers., Assoella purpurascens (Ramond ex DC.) J. M. Monts., Dufourea purpurascens (Ramond ex DC.) Gren.
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Roste v horách severního Španělska, a to v Cordillera Cantabrica i v Pyrenejích, kde přesahuje i do Francie; izolovaně též v Savojských Alpách.
Ekologie: Provází horské louky a pastviny, kde vyhledává vlhčí kamenitá místa a plochy ovlivňované jehličkovým ledem, preferuje vápence. Lokality leží v nadmořské výšce (1500–)1700–2900 m.
Popis: Vytrvalá bylina, tvoří řídké polštářky vysoké 4–10(–15) cm; přímé nebo vystoupavé lodyhy nesou nazpět směřující krátké chloupky. Listy jsou vstřícné, přisedlé, na bázi lodyh šupinovité, výše kopinaté, 5–10 mm dlouhé a 1–3 mm široké, lysé, jednožilné, celokrajné, na okraji brvité, na vrcholu špičaté. Květy jsou pětičetné, obvykle ve zkrácených, 2–4květých vidlanech, zřídka jednotlivé; květní stopky jsou přímé, žláznaté; kališní lístky jsou kopinaté, 4,5–6,5 mm dlouhé, 3–5žilné, lysé, na vrcholu špičaté; korunní lístky jsou 6–9 mm dlouhé, světle růžovofialové nebo nachové; tyčinek je 10; semeník srůstá z 3 plodolistů. Tobolka je válcovitá, 8,5–12 mm dlouhá; semena jsou ledvinitá, tmavá.
Poznámka: Mezi evropskými zástupci rodu dosti izolovaný druh, význačný především nápadně dlouhými válcovitými tobolkami, mnohem delšími než kalich.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 29. 8. 2018 (Španělsko, Parque nacional Picos de Europa, Fuente Dé).