Ladislav Hoskovec

Zámek v západomoravských Jaroměřicích nad Rokytnou (okres Třebíč) byl v minulosti významným regionálním kulturním centrem. Velké proslulosti dosáhla především v první polovině 18. století zdejší hudebně-divadelní kultura. Na začátku 20. století v Jaroměřicích působil také významný český básník Otokar Březina (1868–1929).

Číst dál

Jakže? Stekník? A že prý tam letos uvidíte po padesáti letech sala terrenu bez lešení? A že je tam terasovitá italská barokní zahrada? Stekník? No to snad ani není na této planetě… – Ano, ano, přiznávám, že přesně tohle jsem si pomyslel, když jsem si přečetl stručnou informaci o zámku Stekník v propagační skládačce Národního památkového ústavu. Jenže tuto firmu snad přeci jen maličko znám a nemyslím si, že by si zase vymýšlela až tak bouřlivě. Takže kdeže to vlastně má být?

Číst dál

I Morava má své Čechy a rozhodně to nejsou Čechy jen tak ledajaké. Právě tady, pouhých 10 km severozápadně od Prostějova, se narodil v roce 1860 hrabě Arnošt E. Silva-Tarouca, pozdější věhlasný budovatel zámku a parku ve středočeských Průhonicích. Jenže historie tohoto místa je daleko starší a rozhodně se nedá spojovat jen s osobností významného průhonického hraběte.

Číst dál

K nejromantičtějším zámkům u nás jistě patří Červená Lhota. Zámeček tyčící se na ostrůvku nad vodní hladinou je půvabnou dominantou okolní krajiny.

Číst dál

Český Krumlov – kdysi perla jižních Čech, konkurent samotné Prahy, město krásné, plné historických památek, ale i výjimečných osobností našich dějin. Dnes město leda tak zlatokopecky těžící ze zápisu do prestižního Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, které se stará o své pamětihodnosti jaksi prazvláštně, podivně, ba až vůbec ne. A naprosto nejhrůznější péči věnuje své historicky významné zámecké zahradě.

Číst dál

Park v okolí zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou (okres Hradec Králové) byl založen současně s místním zámkem v letech 1721–23, a to podle projektu významného barokního architekta Giovanniho Santiniho-Aichla (1677–1723), jeho stavitelem byl František Maxmilián Kaňka (1674–1766). Historicky cenná je tedy především sama zámecká budova. Rezidence měla sloužit jako letní sídlo nejvyššího kancléře Českého království Františka Ferdinanda Kinského (1668–1741).

Číst dál

Stačí jen letmý pohled od Labe k zámku, abyste pochopili, že jste na místě zcela výjimečném. Monumentální zdi děčínského zámku stojící vysoko na skále nad řekou nikoho nenechají na pochybách – před vámi je unikát.

Číst dál

Vesničku Dobřenice najdete ve východních Čechách, pouhých 15 km jihozápadně od Hradce Králové – stačí se jen od sjezdu z hradecké dálnice skutálet o kousek níže do polabské roviny. V samotné vsi naprosto nic nenaznačuje, že by vás snad právě na tomto místě mohlo čekat nějaké výraznější zahradní překvapení. Jenže jak hrubě šalebné může být podobné spoléhání na vlastní první dojem a chabou znalost historie! Musíte jen otevřít branku hlídanou po stranách dvěma hrdými lvy a rozevře se před vámi zcela nečekaný svět.

Číst dál

Neznám nejspíš nikoho, kdo by si severočeský Duchcov hned nespojil s působením legendárního sukničkáře Giacoma Casanovy (1725­–98). Ve službách hraběte Josefa Karla Eusebia z Valdštejna oprašoval zdejší zámeckou knihovnu od roku 1785, strávil tu v poměrně slušném hmotném zajištění poslední roky svého života, právě tady sepsal paměti svého nabubřelého života. Ale existuje ještě jedna pozoruhodná osobnost, která se k Duchcovu váže. Jenže rozhodně není tak mediálně vykřičená. Je jí středověký minnesänger Walther von der Vogelweide (asi 1170–1230). Pravda, ve skutečnosti tu nejspíš nikdy nežil, to jen jedna vousatá pověst zanesla jméno onoho skvělého pěvce-básníka do tohoto města. Místní však v jeho duchcovský původ věřili tak silně, že mu tu v roce 1911 postavili dokonce pomník. A proč by ne, pomníky dobrých pěvců přece nemohou urážet nikoho nikde na světě.

Číst dál

Jen nedaleko od středočeské Čáslavi (okres Kutná Hora) se nachází nevelký a dnes už i širší veřejností skoro zcela zapomenutý zámeček Filipov. V jeho okolí můžeme najít také pozůstatky dřívějšího zámeckého parku.

Číst dál

Najdeme u nás jen málo podobně hrůzných dokladů hlouposti a arogance komunistických mocipánů druhé poloviny 20. století, jako je případ normalizační „přestavby“ města Frýdku. „Nactiutrhači dějin“ – to by mohlo být pravé jméno pro bolševické tajemníky a jejich poskoky! Historické jádro tohoto slezského města bylo pod jejich rukama téměř zničeno. Na to, co zůstalo, můžeme nahlížet jen jako na tristní pozůstatek dřívější podoby slavného mariánského poutního místa. Frýdecká Panna Marie se jim prostě nevešla do stranických pouček o podobě socialistického města. Tak se ji snažili vymazat. V bezprostřední blízkosti ostravského „ocelového srdce republiky“ přece nemohlo podle jejich zvrhlé ideologie bít ještě druhé srdce – navíc srdce až tak sakrální povahy.

Číst dál

Jihočeskou obec Hlubokou nad Vltavou většina z nás jednoznačně ztotožňuje se zdejším zámkem. Nestojí totiž u nás až tolik podobně obecně známých staveb, zámecká budova je naprosto nezaměnitelná. Avšak už o poznání méně je širší veřejnost obeznámena se zdejším parkem. Přitom i ten patří k velmi cenným památkám.

Číst dál

Pouhých 7 km severně od Příbrami se nachází nevelká obec Hluboš, která se do historie české botaniky nesmazatelně vepsala někdejší existencí jedné z nejstarších novodobých botanických zahrad u nás. Vlastně ji podstatněji předběhla jen univerzitní botanická zahrada na pražském Smíchově, ta byla založena už v roce 1775; dobou vzniku je jí už poněkud blíže pražská Kanálská zahrada, tedy zahrada hraběte Josefa Emanuela Malabaila de Canal (1745–1826), jejíž provoz byl zahájen v roce 1791. Počátky botanické zahrady na Hluboši lze klást do počátku 19. století, je tedy snad o málo starší než další pozoruhodná zahrada, jíž je možno označit za botanickou – ta se zase nacházela v Radlicích a vlastnil ji jistý Mathias Nowak.

Číst dál

Skutečně převelice neobvyklý zámecký park najdete v okolí Hrádku u Nechanic. Tento zámek leží ve východních Čechách, pouhých 12 kilometrů od Hradce Králové.

Číst dál