Syn.: Psychrophila novae-zealandiae (Hook. f.) W. A. Weber
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu, byl popsán ze Severního ostrova (Ruahine Mountains), vyskytuje se rovněž na Jižním a Stewartově ostrově.
Ekologie: Roste na vlhkých horských a subalpínských loukách, v mokřinách, na prameništích i podél vodních toků. Kvete od prosince do března.
Popis: Vytrvalá bylina se silným oddenkem, 3–5(–18) cm vysoká, lysá. Přízemní listy vyrůstají v růžici, jsou dlouze řapíkaté, podlouhlé až vejčité, 8–25 mm dlouhé a 4–12 mm široké, na bázi srdčité, téměř celokrajné či chobotnaté, na vrcholu zřetelně vykrojené. Stvol je krátký, zakončený solitérním květem, okvětních lístků je 5–7, jsou čárkovitě šídlovité, špičaté, bledě žluté, se 3 žilkami; tyčinek je 15–20, pestíků 6–12, jsou 4–5 mm dlouhé, čnělka je asi 2 mm dlouhá. Plody jsou měchýřky.
Záměny: Dalším endemickým novozélandským druhem blatouchu je Caltha obtusa. Tento blatouch lze od představovaného druhu odlišit podle vroubkovaných okrajů listů a okvětních lístků obvejčitých, na vrcholu obvykle tupých, čistě bílých.
Poznámka: Oba novozélandské endemické druhy blatouchů jsou částí literatury přiřazovány k rodu Psychrophila.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 27. 12. 2016 (Nový Zéland, Jižní ostrov, svahy Mt. Armstrong nedaleko Brewster Hut).