Syn.: Blumea grandiflora Zipp. ex Span., Capparis aculeata Steud., Capparis microphylla Ledeb., Capparis murrayi Stewart ex Dalz., Capparis ovalis Risso, Capparis ovata Desf., Capparis peduncularis C. Presl, Capparis sativa Pers.
Česká jména: kapara (Hájek 1562), kapara obecná (Presl 1846), kapara trnitá (Mareček 1994)
Čeleď: Capparaceae Juss. – kaparovité
Rozšíření: Středozemí, těžiště v zemích Maghrebu, Arabský poloostrov, Střední Asie. Sekundárně Indie, Austrálie, Filipíny, Tichomoří, Severní Amerika.
Ekologie: Na osluněných skalách a zdech na pobřeží, často se pěstuje. Na plantážích především v jižní Francii, Španělsku a Itálii.
Popis: Nízký keř často rostoucí převisle ze skal nebo zdí, může růst i plazivě. Prutovité větévky až 2 m dlouhé. Listy modrozelené, střídavé, krátce řapíkaté, široce vejčité nebo téměř okrouhlé. Listy dužnaté, 1–5 cm velké, s dvěma žlutavými trny u báze řapíku. Květy čtyřčetné, oboupohlavné, dlouze stopkaté, vyrůstající v úžlabí listů. Kalich vytrvalý, se 4 lístky. Koruna 4–7 cm velká, lístky zvlněné, bílé nebo růžové, nestejně dlouhé. Tyčinky četné s fialovými nitkami, semeník na dlouhé stopce. Květy jsou otevřené obvykle jen dopoledne. Plodem je dužnatá bobule, podlouhle válcovitá, až 5 cm dlouhá, která podélně praská. Semena rozšiřují mravenci.
Využití: Zelená poupata se sbírají a nakládají do nálevu z vinného octa, do soli, i vína. Díky obsahu rutinu mají nahořklou chuť a prodávají se jako kapary (dříve kaprlata, kaparek). Dříve byly kapary i falšovány, jako náhražka byly nakládány poupata lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) nebo blatouchu bahenní (Caltha palustris). Syrové se používají i do salátů. Pěstuje se i pro okrasu. Kůra, listy i kořeny mají diuretické a detoxikační účinky.
Poznámka: Od kapary je odvozen název dalmatského ostrova Kaprije.
Fotografováno ve dnech 3. a 4. 10. 2011 (Chorvatsko, ostrov Hvar, Vrboska; ostrov Šolta, obec Stomorska).