Syn.: Bellia aurata Bubani, nom. illeg., Chaerophyllum hybridum Ten., Chaerophyllum maculatum Willd., Chaerophyllum monogonum Kit. ex Link, Chaerophyllum temuloides Boiss., Chaerophyllum trapezuntinum Boiss., Croaspila aurea (L.) Raf., Myrrhis aurea All., Myrrhis maculata Sweet, Scandix aurea Roth, Selinum aureum E. H. L. Krause
Česká jména: krabilice zlatá (Presl 1819), krabilice zlatoplodá (Kubát 2002)
Slovenská jména: krkoška zlatoplodá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v Evropě od španělských Pyrenejí a středních Apenin, v Alpách, na sever zasahuje do Německa a ČR, dále na Balkáně, na Krymu, v severním Turecku, na Kavkaze, v Zakavkazí a v severní části Íránu. Druhotný výskyt byl zaznamenán ve Velké Británii, v Polsku a na Slovensku. V ČR roste hojně v západních a jihozápadních Čechách zhruba po linii Kadaň–Křivoklátsko–Příbram–Strakonice–Český Krumlov–Novohradské hory, na východ od této linie převážně jen přechodně.
Ekologie: Roste na loukách, v křovinách a na okraji lesů, také na ruderálních stanovištích v sídlech, na úhorech a podél cest, převážně na těžších půdách dostatečně zásobených živinami. V ČR vystupuje až do nadmořských výšek kolem 1000 m.
Popis: Zřejmě dvouletá nebo víceletá monokarpická bylina, dosahující výšky 50–120 cm; rozemnuta voní po mrkvi; lodyha je přímá, oblá nebo mělce rýhovaná, v horní části rozvětvená, pod nody mírně ztloustlá, často červeně skvrnitá, v dolní části se skloněnými odstálými štětinovitými chlupy. Listy jsou střídavé, v obrysu trojúhelníkovité, 3–4krát zpeřené, dolní řapíkaté, horní přisedlé, matné, alespoň dolní listy na rubu chlupaté, na líci většinou olysalé; úkrojky posledního řádu jsou kopinaté, zašpičatělé. Okolíky jsou husté, s 8–24 okolíčky, obal většinou chybí, obalíček tvoří 6–10 kopinatých listenů s blanitým lemem; korunní lístky jsou obvejčité, asi 2 mm dlouhé, asi do poloviny vykrojené, bílé, nepaprskující. Plody jsou hranolovité až elipsoidní dvounažky 6–11 mm dlouhé a 2–3 mm široké, na bázi poněkud zúžené, mělce rýhované a s oblými žebry.
Záměny: Krabilice zlatoplodá je vzhledem velmi podobná kerblíku lesnímu (Anthriscus sylvestris), od nějž se liší odstále štětinatými lodyhami v dolní části – kerblík lesní má lodyhy jakoby semišově hustě krátce chlupaté. Listy má krabilice zlatoplodá matné, alespoň dolní i na svrchní straně měkce chlupaté, kerblík lesní má listy lesklé, na líci víceméně lysé. Za plodu jsou oba druhy snadno k rozeznání podle tvaru plodů: u krabilice jsou „krabičkovité“, s nevýraznou rýhou mezi plůdky dvounažky, u kerblíku kapkovité, s výraznější rýhou. Krabilice zlatoplodá rozkvétá alespoň o 14 dní později než kerblík lesní. Podobně ještě vypadá čechřice vonná (Myrrhis odorata), která však voní po anýzu a má nápadně velké, 2–2,5 cm dlouhé plody.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný druh Maďarska.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 2. 8. 2011 a 17. 6. 2012 (Česko, vojenský újezd Boletice, nedaleko zaniklých osad Střemily a Sádlno).