Česká jména: blahokeř (Presl 1846)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Východní Čína (kromě pouštních oblastí a Tibetu), Indie, Korea, Tchaj-wan, Japonsko.
Ekologie: Roste v humózních horských lesích, vystupuje až do nadmořské výšky 2400 m.
Popis: U nás keř se vzpřímenými větvemi, v přírodě menší strom dorůstající výšky do 10 m. Letorosty krátce chlupaté. Listy vejčité, až 20 cm dlouhé, vroubkované nebo celokrajné, měkce chlupaté. Kvete koncem léta. Květy jsou oboupohlavné, bílé a na rozdíl od pěstovaných pokojových blahokeřů mají i nenápadný, zelený kalich. Ten však po odkvětu začne měnit barvu do purpurova. Nejprve je uzavřený, ale v říjnu se otevře a odhalí neuvěřitelně modrou bobuli.
Využití: Léčivá rostlina, která se používá pro zklidňující účinek, působí analgeticky, snižuje krevní tlak. Listy a mladé větvičky se vaří a přidávají do asijských pokrmů.
Poznámka: V Číně se rozlišují variety C. t. var. trichotomum a C. t. var. ferrugineum. V kultuře se nejčasteji pěstuje C. t. var. fargesii Rehd. (syn. Clerodendrum fargesii Dode), která je nejodolnější k mrazu a pochází z Japonska.
Je to spíše nenápadný keř, který vysazujeme poblíž cest, aby bylo možné z blízka pozorovat jeho plody. V kultuře vyžaduje chráněnou polohu, světlé stanoviště chráněné před slunečním úpalem. Půda má být živná, humózní, s příznivým vlhkostním režimem. V zimě ho chráníme jednak namulčováním půdy listím, jednak přistíníme kmen a větve chvojím. V tuhých zimách namrzá, ale snadno regeneruje a kvete.
Fotografováno ve dnech 6. 8., 26. 9. a 13. 10. 2008 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy).