Syn.: Cordia abyssinica R. Br. ex A. Rich., Cordia abyssinica R. Br., Cordia holstii Gürke ex Engl., Cordia unyorensis Stapf, Gerascanthus africanus (Lam.) Borhidi, Gerascanthus holstii (Gürke ex Engl.) M. Kuhlm. et Mattos
Česká jména: obduž (Presl 1846), kordie (Polívka 1908)
Čeleď: Cordiaceae Dumortier – kordiovité
Rozšíření: Druh má rozsáhlý areál v subsaharské Africe – roste od Guineje po Súdán a Eritreu, na jih zasahuje až do Jihoafrické republiky. Vyskytuje se rovněž na Komorách a na Madagaskaru (zde je však považován za zdomácnělý). Původní areál ale zasahuje zřejmě i na jihozápad Arabského poloostrova do Saúdské Arábie a Jemenu.
Ekologie: Provází různé vegetační typy, od savany přes monzunové poloopadavé lesy až k horským stálezeleným tropickým lesům. Lokality leží v nadmořských výškách (550–)750–3000 m, v oblastech s ročním úhrnem srážek 700–2000 mm.
Popis: Rychle rostoucí poloopadavý strom vysoký až 24 m, s rozložitou korunou; borka je šedá až tmavohnědá, mělce rýhovaná; letorosty jsou lysé, pomoučené až plstnatě chlupaté. Listy jsou střídavé; řapík je (1,5–)2,5–10,5 cm dlouhý, žlábkovitý, lysý nebo rezavě chlupatý až plstnatý; čepel je široce vejčitá až eliptická, 6–21 cm dlouhá a 4–16,5 cm široká, kožovitá, tmavozelená, na rubu světlejší; na bázi zaokrouhlená až asymetricky srdčitá, celokrajná nebo mělce vroubkovaná, zašpičatělá nebo špičatá na vrcholu, lysá nebo zejména na rubu bíle nebo narezle pomoučená až chlupatá, s 5–7 páry postranních žilek, na rubu nápadně vyniklých. Koncové latovité květenství je složeno z vijanů; květy jsou oboupohlavné, 5četné, kratičce stopkaté; kalich je trubkovitý, 7–9 mm dlouhý, s 10–12 žebry, krátce plstnatý; koruna je řepicovitá až nálevkovitá, bílá, korunní trubka je 1,5–1,9(–2,2) cm dlouhá, lem je poněkud zvlněný; tyčinky přirůstají ke korunní trubce a z koruny nevyčnívají; semeník je svrchní, s 2 bliznovými laloky. Plod je elipsoidní až vejcovitý, asi 1,2 cm dlouhý, lysý, na bázi obklopený rozšířeným kalichem; obsahuje zpravidla 1–2 semena.
Význam: Produkuje světlé, těžké a pevné dřevo, dosti odolné vůči termitům, vhodné k využití v nábytkářství, také se z něj vyrábějí bubny. Stromy jsou často vysazovány k přistínění kávových plantáží i jako stín vytvářející a medonosná dřevina v sídlech. Popel smíchaný se sádlem se místy využívá jako lék na kožní neduhy, z borky a květů se připravuje stimulující nápoj. Mladé větve se rovněž využívají jako krmivo pro dobytek. Plody jsou sladké a lze je konzumovat jako ovoce.
Poznámka: V době květu v krajině velmi nápadná dřevina, obalená záplavou bílých květů.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 16. 2. 2010 (Jemen, Jabal Bura, Jabal Izzán), 27. 10., 3., 4. a 8. 11. 2013 (Etiopie, Gondar; Adi Arkay; Lalibela: u klášterů Na’akuto La’ab a Geneta Maryam).