Syn.: Hedysarum uncinatum Jacq., Meibomia uncinata (Jacq.) Kuntze
Česká jména: stužkovec (Presl 1846)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Druh Střední a Jižní Ameriky, areál sahá od Salvadoru přes sever Jižní Ameriky až po střední Argentinu. Byl zavlečen také do tropické Afriky, na Madagaskar, do jihovýchodní Asie, východní Austrálie i na Havajské ostrovy. V některých oblastech má jeho šíření invazivní charakter.
Ekologie: Roste ve stálezelených i poloopadavých horských a podhorských lesích a křovinách, v nadmořských výškách od 500 až do 2400 m, sekundárně se objevuje jako plevel na okrajích polí a plantáží, v lesních lemech i křovinách, kolem silnic, podél plotů a na dalších narušovaných místech.
Popis: Vytrvalá popínavá bylina s lodyhou v průřezu okrouhlou nebo slabě hranatou, hustě chlupatou. Listy jsou střídavé, řapíkaté, 3četné, lístky jsou vejčité až kopinaté, vrcholový lístek je 2,5–8,5 cm dlouhý a 1,8–5 cm široký, postranní lístky jsou o něco menší, 2–7,7 cm dlouhé a 1,1–4,6 cm široké, na bázi zaokrouhlené, celokrajné, na vrcholu špičaté, na líci s nápadnou bílou chlupatou skvrnkou uprostřed, na rubu jsou listy žláznatě chlupaté; palisty jsou kopinaté, 4–7 mm dlouhé. Květenství je terminální nebo axilární zdánlivý hrozen či lata, je 10–25 cm dlouhé; listeny jsou vejčité, 4–6 mm dlouhé, květy vyrůstají většinou ve svazečcích po 2 a jsou nachové až nafialovělé; kalich je 3–5 mm dlouhý; pavéza je 6,5–10 mm dlouhá. Plodem je chlupatý struk se 4–8 články, které jsou 3–4 mm dlouhé.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 22. 10. 2016 (Madagaskar, Réserve spéciale d’Analamazaotra).